Práce se zabývá teorií jazykové komunikace a koncepcí jazyka ve fenomenologicky orientovaných spisech Alfréda Schütze. Jejím cílem je shromáždit a logicky uspořádat lingvisticky zaměřené pasáže autorova díla a vytvořit tak strukturovaný přehled studovaného tématu. Samotný výklad je postaven na třech filozofických pilířích, jež jsou indentifikovány v konceptech alter ega, intersubjektivity a transcendence. Z nich vyplývající pojetí komunikace je charakterizováno trojjediným procesem synchronizace, zpřítomňování a recipročního zrcadlení. Jazyk samotný je rovněž tématizován ve třech dimenzích, a to jako intersubjektivní časový proces, systém znaků a zásobárna typů. Na obecné úrovni pak práce objasňuje kontext Schützových lingvistických úvah, včetně pravděpodobných příčin jejich historického upozadění.The thesis presents the theory of language communication, and the concept of language as seen in phenomenology-oriented work of Alfred Schutz. Its goal is to collect and organize the linguistic parts of the author's work in logical manner, and thus to create a structured summary of the studied field. The presentation itself is based on three philosophical pillars identified in concepts of alter ego, intersubjectivity, and transcendence. The approach patterned on these three is characterised by the process of synchronization, appresentation, and reciprocal mirroring. The language itself is also thematised in three dimensions, namely intersubjective time process, system of signs, and treasury of types. In general the thesis clarifies the context of Schutz's linguistic-related ideas, including probable causes of them being overshadowed in the historical context.