Předmětem výzkumu disertační práce je nařízení REACH, na které je nahlíženo ze tří různých perspektiv: policy (obsahová část politiky), politics (vyjednávací proces a prosazování zájmů) a polity (formální rámec uskutečnění politiky). Toto trojdimenzionální pojetí politiky slouží především jako určité schéma pro analýzu jednotlivých oblastí, do kterých REACH zasáhnul. V rámci sféry policy se práce zaměří na jednotlivé fáze policy tak, jak je vymezil Jeremy Richardson (1996). Sféra politics se blíže věnuje prosazování zájmů států EU na půdě Evropského parlamentu a Rady ministrů. Nebylo opomenuto ani prosazování zájmů vybraných lobbistických skupin. Sféra polity se zaměřuje na analýzu institucionálního rámce chemické regulace, kde je předmětem výzkumu postavení Evropské agentura pro chemické látky (ECHA). Na tento, v mnoha ohledech unikátní vztah, je nahlíženo z hlediska teoretického konceptu agent-principál, přičemž je rozvinut nejdůležitější aspekt tohoto vztahu proces delegace pravomocí, který je následně zkoumán v kontextu tzv. Meroniho doktríny. Hlavním cílem práce je objasnit vybrané procesy ve třech politických dimenzích (policy, politics a polity) do kterých REACH zasáhl. Z toho vyplývají tři dílčí, specifičtější cíle pro jednotlivé zkoumané sféry. V případě sféry policy je dílčím cílem přiblížit a analyzovat roli a přístup hlavních aktérů ve všech čtyřech fázích života policy (stanovení agendy, formulace, schvalování a implementace). V oblasti politics je dílčím cílem práce přiblížit a analyzovat jakým způsobem v procesu schvalování REACH prosazovaly své zájmy členské státy a vybrané nevládní organizace. V případě členských států se analýza zaměří na prosazování zájmů prostřednictvím Rady ministrů a Evropského parlamentu. Dále jsou identifikovány hlavní zájmové skupiny, představen jejich zájem a rozebrán proces prosazování tohoto zájmu. V poslední části jsou tyto zájmy porovnány s výsledním zněním textu nařízení REACH. V případě sféry polity je dílčím cílem práce přiblížení role ECHA a analýza jejího postavení v novém systému chemické regulace, čemuž napomůže zasazení ECHA do hlubšího kontextu evropských agentur a aplikace konceptu agent-principál na vztah obou institucí. Jelikož klíčovým prvkem tohoto vztahu je delegace pravomocí, je tento prvek blíže prozkoumán v kontextu Meroniho doktríny. Součástí dílčího cíle je také vyvození závěrů, zda současná delegace pravomocí je v souladu s Meroniho doktrínou, popřípadě nalezení problematických aspektů delegace, které ustanovením Meroniho doktríny odporují. Jednotlivé sféry politiky také vytvářejí obsahové vymezení práce. Práci je možné v těchto třech částech vymezit i časově. První část, jež je věnována analýze sféry policy, je vymezena stanovováním agendy, kdy významným milníkem je neformální summit Rady ministrů pro životní prostředí v anglickém Chestru (duben 1998). Tato část práce pak rozebírá různé fáze policy, od stanovení agendy přes její formulaci a schvalovací proces až po fázi implementace, která stále probíhá. Druhá část práce se věnuje analýze sféry politics, přičemž hlavní těžiště analýzy je položeno na rozhodovací fázi a průběh procedury spolurozhodování. Za milníky můžeme považovat podání návrhu komisí 23. října 2003 a přijetí společné pozice 18. prosince 2006. Poslední část, která je věnována analýze sféry polity, je teoreticky vymezena přijetím REACH, na základě kterého vznikla ECHA. Zabývá se obdobím po vzniku agentury (2007) a v této části jde o studii ex-post, zkoumající již existující stav.REACH is considered to be the most ambitious chemical regulation in the World establishing new paradigm within the environmental policy. It is also the most extensive act of the secondary law negotiated in the environment of diverse national and group interests. The act affects various areas including environment, health safety, competitiveness, innovations or public administration. In this dissertation REACH is analysed in three political dimensions (policy, politics and polity). Policy analysis focuses on various stages of REACH starting with agenda setting, following agenda formulation, decision making procedure and finally implementation. Agenda formulation is analysed trough the concept of epistemic communities as presented by Peter Haas. Formulation period is examined trough the concept of policy networks, focusing on the adoption of White Paper, Open Public Consultation Process and the role of Impact Assessment Studies. Decision making process is analysed trough the method of institutional mapping focusing on policy changes made by EU institutions. Content of European Commission Proposal and of final approved text is compared. Second part of the work deals with REACH mainly in political terms. Both national and group interests are analysed. Regarding national interests several important actors are selected according significance of their chemical industry. Their position in the Council of Ministers and European Parliament is analysed. Special chapter is dedicated to analysis of interest groups and their lobby strategies. Foreign lobby is examined as well. This part concludes that significance of chemical industry played minor role in the position of key EU countries. In the end of decisionmaking process the weaker version of REACH was approved. It could be considered as a consequence of moderated approach, which prevailed in the Council of Ministers during British presidency, and of success of industrial lobby which had better communication channels. In the end the final version of REACH is reflecting more demands presented by chemical industry NGOs. Third part deals with REACH and its impact on polity. It is focused especially on the relation between European Commission and the newly established European Chemicals Agency (ECHA). At first ECHA is situated in the deeper context of EU agencies then its structure and powers are revealed. Relationship between European Commission and ECHA is placed within the context of Agent-Principal theory exploring the relationship between two institutions and validating aspects of theory in this unique relationship. While the relationship fulfils preconditions for applications of theory, in many aspects the relationship between EHCA and European Commission is not typical Agent-Principal relationship representing more policy subsystems as developed by Waterman and Meir (1998). As the delegation of powers is the main issue of the Agent-Principal relation, special analysis is dedicated to delegation of powers within the context of Meroni Doctrine. Some competences of ECHA might violate Meroni Doctrine under specific circumstances.