Ve své diplomové práci se věnuji problematice vzdělávání soudců, státních zástupců a odborného aparátů soudů. Česká právní úprava je komparována s právní úpravou Francie. V práci je taktéž poukázáno na stěžejní nález Ústavního soudu České republiky, který shledal kontinuální obligatorní vzdělávání protiústavním, stejně jako pravidelné hodnocení odborné způsobilosti soudců. Oproti tomu centralizovaná francouzská struktura kontinuálního vzdělávání zahrnuje striktně obligatorní účast každého pracovníka justice na konkrétních seminářích, stanovený počet dnů v roce. Soudci jsou každé dva roky podrobeni hodnocení jejich odborné způsobilosti, na základě osobního portfolia, předsedou funkčně nadřízeného soudu. V práci jsou podrobně rozebrány jak česká, tak francouzská vzdělávací instituce, včetně jejich internacionálních vazeb. V závěru práce je také věnována kapitola Evropské justiční vzdělávací síti, jejímiž členy jsou oba komparované státy. Cílem práce bylo poukázat na oba rozdílné přístupy ke vzdělávání, jejich obsahové zaměření a zamyšlení se nad tím, zda by se Česká republika mohla v některých aspektech inspirovat francouzským konceptem a přístupem ke vzdělávání.This diploma thesis deals with the issue of education of judges, public prosecutors and court administration. The thesis focuses on the comparison of the Czech and French legislation. The author also refers to the one of the most significant Constitutional Court´s decisions, which found the continual obligatory education as unconstitutional, as well as the regular evaluation of the judge´s competence. In contrast, the French centralized structure of the continuous education involves a strict obligatory attendance of every justice´s employee on particular seminaries. Judges must undertake the evaluation of their professional competence every two years, which is based on its portfolio. They are subordinate to the chairman of the superior court. The thesis analyses the Czech and also French educational institutions, including their international relationship. One of the chapters is also concerned with the European Judicial Training Network, of which both compared states are members. The aim of the thesis is to highlight the difference between approaches in education, their material content and to analyse whether the Czech Republic should be inspired by the French concept and approach towards education.