Tato práce je pokusem podat komplexní přehled o archetypu zraněného léčitele se zaměřením na jeho historický vývoj i aktuální výzkum. Hlavní myšlenka archetypu zraněného léčitele je, že bolest pramenící z vlastní zraněnosti a následný proces růstu a transformace, který může nastat, pokud člověk dokáže tato zranění správně integrovat, hrají kritickou roli ve formování všech léčebných vztahů, jenž daný jedinec naváže. Je prozkoumána otázka konstelace archetypu v terapeutickém procesu. Zaměřuji se na problematiku sdílení terapeutových zranění s klienty a gatekeepery, a z toho plynoucí stigmatizace. V poslední části této práce je popsáno chápání mytologie z jungiánské perspektivy. Je provedena komparace pojetí mýtu Junga s koncepty B. Malinowského, M. Eliadeho a K. Kerényiho. Charakteristiky archetypu zraněného léčitele jsou vysvětleny na třech příbězích řecké mytologie Apollóna, Asklépia a Chiróna.This paper is an attempt to give a comprehensive overview of the archetype of the wounded healer, focusing on its historical development and current research. The main idea of the archetype of the wounded healer is that the pain stemming from our own woundedness and the subsequent process of growth and transformation that can occur when a person is able to properly integrate these wounds plays a critical role in the formation of all therapeutic relationships that one establishes. The issue of constellation of the archetype in the therapeutic process is explored. I focus on the issue of therapist's wound disclosure to clients and gatekeepers, and the resulting stigmatization. The understanding of mythology from Jungian perspective is described in the last part of this paper. The comparison of Jung's concept of myth with concepts of B. Malinowski, M. Eliade and K. Kerényi is conducted. Characteristics of the archetype of the wounded healer are explained on three stories from Greek mythology Apollo, Asclepius and Chiron.