V této studii byly sledovány různé kognitivní heuristiky (efekt ukotvení, averze ke ztrátě, framing, klam konjunkce a heuristika dostupnosti) a jejich vliv na rozhodování lidí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou někteří lidé k těmto myšlenkovým zkratkám odolnější (méně náchylní). Pro ověření existence zkreslení a změření jeho míry byl zkonstruován soubor otázek inspirovaný zahraničními výzkumy. Pro rozlišení orientace probandů na praktické a teoretické problémy byla použita Hollandova metoda RIASEC. Studie byla provedena na souboru 45 studentů učiliště a 52 studentů gymnázia. Nejvýrazněji se projevil efekt ukotvení, jehož existence byla prokázána u obou testovaných položek. Nebyly prokázány rozdíly v míře spoléhání se na heuristiky mezi lidmi orientovanými na teoretické (gymnazisté) a praktické (učni) problémy. Ze studie tedy vyplývá, že vzdělání nemá na míru ovlivnění myšlenkovými zkratkami vliv.In this thesis there were tracked cognitive biases (anchoring effect, loss aversion, framing, conjunction fallacy, and heuristics availability) and their impact on people's decisions. The aim of the study was to find out whether some people are more resistant to these mental shortcuts (less prone). To verify the existence of bias and measure its extent there was designed set of questions inspired by foreign research. To distinguish the orientation of probands on the practical and theoretical problems the Holland's RIASEC method has been used. The study was conducted on a set of 45 school students and 52 high school students. The most evident was effect of anchoring, whose existence has been demonstrated in both test items. There was no significant difference in the degree of reliance on heuristics between people oriented on theoretical (high school students) and practical (apprentices) problems. The study thus shows that education has no influence on the level of relying on mental shortcuts.