Bakalářská práce se zabývá souvislostí mezi atletikou a frustrační tolerancí sportovců. V teoretické části pojednává o související problematice, tedy stresu, frustraci, psychické odolnosti, copingu a osobnostních charakteristikách. Jsou zde uvedeny také nejnovější a vesměs zahraniční výzkumy prováděny na dané téma. Na základě zvolených hypotéz, že se sportovci vykazují vyšší frustrační tolerancí a jejich osobnostní charakteristiky se liší od kontrolní skupiny, dle zvolených kritérií je praktikován výzkum. Výzkumný vzorek byl vybrán záměrným výběrem a metodou snowball, probandi byli podrobeni Rosenzweigovému obrázkovému frustračnímu testu a Dotazníku interpersonální diagnostiky ICL. Byl zvolen kvanlitativní postup zpracování dat parametrickými i neparametrickými metodami. Výsledky však neprokázaly signifikantní rozdíly mezi skupinami. Usuzuji, že výsledky mohou být ovlivněny nežádoucími proměnnými a malou četností vzorku. V širším kontextu je vnímám jako známku toho, že kritéria výběru vzorku by mohly být stanoveny přísněji, zvláště v oblasti výzkumu psychologie osobnosti.The bachelor thesis focuses on the relationship between athletics and sportsmen's frustration tolerance. The theoretical part of the thesis aims at issues related to sports, e.g., stress, frustration, frustration tolerance, psychological resilience, coping and personal characteristic. The latest studies are included, majority of them are foreign studies focused on the same theme. A research was carried out on basis of selected hypotheses that athletes have higher frustration tolerance and their personal characteristics are different according to control group. The research sample was selected by deliberate choice and snowball method. The respondents were examined by Rosenzweig picture-frustration study and ICL. The quantitative way to process data by parametric and also nonparametric methods was also used. The results show non-significant difference between groups. I believe that the results are influenced by intervening variables and also by low rate of the research sample. In broader terms this study shows that criteria of sample selection could be defined with more accuracy, especially in field of personality psychology research.