Hlavním cílem práce bylo zjistit míru etnických předsudků u dětí v Aši, u jejich rodičů a prozkoumat vzájemný vztah mezi jejich předsudky. Další hypotézy se týkají možného vztahu mezi mírou etnických předsudků a pohlavím, etnickou příslušností, frekvencí kontaktu s danou etnickou skupinou a vzděláním rodiče. Teoretická část práce se zabývá především prvními předsudky u dětí, jejich vývojem a faktory, které na předsudky mohou mít vliv, s důrazem na faktor rodičů. Do výzkumu byly zařazeny děti, navštěvující 4. třídu ZŠ v Aši (mezi 9 a 11 lety) a jejich rodiče. Údaje rodiče a dítěte se párovaly. Celkový počet respondentů čítá 102 jedinců. Byl zvolen kvantitativní přístup, data byla sbírána pomocí dotazníků. U dotazníku pro rodiče bylo využito Bogardusovy škály sociální (etnické) distance a u dotazníku pro děti metody Zelig's Intergroup Attitudes Test. Z výsledků výzkumu vyplývá, že neexistuje významná souvislost mezi mírou etnických předsudků u dětí a mírou etnických předsudků u rodičů. Taktéž nebyla nalezena souvislost mezi mírou etnických předsudků a pohlavím, frekvencí kontaktu s danou etnickou skupinou a vzděláním rodiče. Jako signifikantní se ukázala souvislost mezi etnickou příslušností k určité etnické skupině a jejím lepším hodnocením a zároveň méně pozitivním hodnocením skupin ostatních.The main goal of this work was to determine the degree of ethnic prejudice in children in Aš, the degree of ethnic prejudice in parents and to explore the relationship between their prejudice. Other hypotheses are concerned with the possible relationships between the level of ethnic prejudice and gender, ethnicity and frequency of contact with some ethnic groups and parent's education. The theoretical part deals mainly with the first prejudice in children, its development and the factors that can influence prejudice with an emphasis on parents' factor. The survey includes children attending elementary school in the 4th grade in Aš (between 9 and 11 years) and their parents. Data of child and parent is paired. The total number of respondents includes 102 individuals. The quantitative approach was used and data was collected via questionnaires. The questionnaires for parents were designed with the use of Bogardus social (ethnic) distance scale and in questionnaires for children Zelig's Intergroup Attitudes Test was applied. The research results show that there is no significant relationship between the level of ethnic prejudice in children and the level of ethnic prejudice in parents. No was found between the level of ethnic prejudice and gender, frequency of contact with some ethnic group and parent education. In conclusion, it was found that there is a significant connection between higher positive evaluations of one's own ethnic group compared to less positive evaluation of outgroups.