Předmětem předkládané diplomové práce je procesní aspekt práva na život podle článku 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Právo na život je obvykle chápáno zejména z pohledu negativního vymezení, tedy povinnosti signatářských států Úmluvy vůči jednotlivci do tohoto práva nezasahovat. Jak ale vyplývá z první věty čl. 2 Úmluvy, ukládá toto ustanovení rovněž aktivní povinnost ochrany života. Za tímto účelem mají státy povinnost přijmout odpovídající trestněprávní legislativu a vytvořit soudní a administrativní aparát, který zajistí její vynucení. V případě, že dojde k porušení práva na život, má stát povinnost náležitě vyšetřit okolnosti incidentu, hovoříme o provedení tzv. účinného vyšetřování, na které je tato práce především zaměřena. Text práce je systematicky rozdělen do dvou částí, z nichž první představuje obecný úvod do problematiky. Jejím obsahem je analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva za účelem vymezení pojmu účinné vyšetřování a definice jeho jednotlivých komponentů. V druhé části práce dochází k aplikaci získaných poznatků na právní úpravu České republiky a zjištění, zda vyšetřování namítaných porušení práva na život odpovídá jednotlivým vymezeným komponentům. Celkem je tato část práce členěna do pěti kapitol, z nichž čtyři jsou věnovány jednotlivým komponentům účinného vyšetřování, pátá je zaměřena na otázku soudního přezkumu. Práce by měla prostřednictvím jednotlivých kapitol zodpovědět dílčí výzkumné otázky, tedy zaprvé posoudit, zda Generální inspekce bezpečnostních sborů splňuje požadavek nezávislosti a nestrannosti pro vyšetřování trestných činů policistů podle kritérií Evropského soudu pro lidská práva. Zadruhé zda Amnestie prezidenta republiky z 1. ledna 2013 může být v rozporu s požadavkem efektivity vyšetřování. Zatřetí zda je rychlost vyšetřování v souladu s vymezenými požadavky a zda existují prostředky na obranu proti případným průtahům ve vyšetřování. Začtvrté zda právní úprava v České republice poskytuje příbuzným oběti dostatečnou možnost podílet se na vyšetřování a zda je tak splněn požadavek veřejné kontroly vyšetřování. Poslední kapitola je věnována otázce úrovně soudního přezkumu účinnosti vyšetřování a dostupným prostředkům nápravy.The subject of this thesis is the procedural limb of Article 2 of the European Convention on Human Rights that safeguards the right to life. According to this provision the State has an obligation to protect the right to life of the individuals in its jurisdiction. For this purpose the state must put in place effective criminal-law provisions and also create adequate law enforcement machinery capable of enforcing these provisions. In case of alleged violation of Article 2 of the Convention the State has an obligation to carry out an effective investigation which forms the main topic of this thesis. The text is systematically divided into two parts. The first part is focused on general introduction to the issue and the analysis of case-law of the European Court of Human Rights concerning the effective investigation. The outcome of this part is the definition of effective investigation and its components. In the second part the previous outcome is applied on the legal system of the Czech Republic. The purpose is to examine whether the investigation of suspicious deaths is compatible with the standard set out by the European Court of Human Rights. The second part consists of five chapters. Each of the first four chapters is concentrated on one component of effective investigation the fifth chapter is focused on judicial review. Each chapter is focused on one research question which jointly form the main research question mentioned above. First question to be answered is whether the General Inspection of Security Forces fulfils the requirement of independence and impartiality to investigate the criminal offenses committed by police officers. Second question is whether the Presidential amnesty from 1. January 2013 could be in contrary to the requirement of effectiveness of investigation under Article 2 of the Convention. Third question is whether there are sufficient remedies against potential delays in the investigation. Fourth question is whether there is sufficient element of public scrutiny namely whether the next of a kin have a possibility to be involved in the investigation. Last chapter is focused on the judicial review of the effectiveness of investigation and possible domestic remedies.