Tato práce se zabývá syndromem vyhoření a protektivními faktory před syndromem vyhoření u pedagogů základních škol v Moravskoslezském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda některé osobnostní rysy nebo aktivity, respektive způsoby trávení volného času slouží jako protektivní faktor před syndromem vyhoření nebo naopak mohou míru vyhoření zvyšovat. Celý výzkumný soubor tvoří 452, z toho 64 mužů a 389 žen ve věku od 25 let a více. Tito učitelé vyplnili testovou baterii, která se skládala z několika dotazníků v uvedeném pořadí NEO-FFI, B-M, SVF 78, a mnou vytvořený kratičký dotazník, který zkoumá způsoby trávení volného času. Získané data jsem analyzovala především pomocí regresní analýzy. Na základě analýzy jsem zjistila signifikantní vztah mezi škálou neuroticismu dotazníku NEO-FFI a 3 negativními copingovými strategiemi dotazníku SVF 78 a vyšší mírou vyhoření. Naopak škála extraverze v NEO-FFI, copingová strategie Odklon v SVF 78 a trávení volného času aktivně sportem slouží jako protektivní faktory před vyhořením.The thesis deals with burn-out syndrome and protective factors against burn-out syndrome of teachers at primary schools in Moravian-Silesian region. The aim of my thesis is to find out if any personality traits or any activities, in fact hobbies, could serve as protective factor or could increase a rate of burn-out syndrome. In total my sample counts 452 teachers, more specifically 64 men and 389 women in age of 25 and more. These teachers filled my test battery including NEO-FFI questionnaire, B-M questionnaire, SVF 78 questionnaire and my self-made short questionnaire focused on hobbies. Obtained data was analysed by regressive analysis. Thanks to the analysis I found out that there is a significant relation among neuroticism of NEO-FFI, 3 negative coping strategies of SVF 78 and higher score in burn-out syndrome. On the other hand extraversion in NEO-FFI,positive coping strategies named Distraction and doing sport ctively serve as protective factors against burn-out syndrome.