Dizertační práce se zabývá americkými filmy produkovanými a/nebo režírovanými československým exilovým tvůrcem Hugem Haasem (1901-1968). Haas přicestoval do Spojených států v roce 1940. O deset let později - poté, co se prosadil na Broadwayi i v Hollywoodu jako představitel vedlejších úloh - se mu podařilo založit vlastní produkční společnost a v rolích producenta, režiséra a scenáristy dal vzniknout sérii nízkonákladových snímků počínaje Pickupem (do kin uveden společností Columbia Pictures v roce 1951). Mimo vlastní nezávislou společnost Haas režíroval dva další snímky - Lizzie (1957), psychologické drama o ženě s mnohonásobnou poruchou osobnosti (pro společnost Bryna Productions Kirka Douglase), a Night of the Quarter Moon, jeden z prvních hollywoodských filmů otevřeně zpracovávajících téma mezirasových svazků (pro Albert Zugsmith Productions). V práci využívám filmové i nefilmové prameny (například scénáře, osobní korespondenci, cenzurní zprávy, dokumenty distribučních společností, propagační materiály, zprávy z dobového tisku), na jejichž základě historiograficky rekonstruuji Haasovu producentskou a režijní kariéru v USA. V první části dizertace popisuji charakteristické rysy jeho produkčního módu (extrémně nízké rozpočty, samofinancování, multiplikace funkcí, natáčecí plány ne delší než dva týdny, dlouhodobá partnerství s klíčovými členy štábu, velké časové rozestupy mezi dokončením filmu a jeho uvedením do kin atd.). Druhá část sestává z podrobných produkčních historií všech čtrnácti snímků, které Haas v průběhu 50. let režíroval a produkoval. Zvláštní pozornost věnuji jeho stykům se Správou Produkčního kodexu a významnými distribučními společnostmi (Columbia Pictures, Twentieth Century-Fox, Universal Pictures a další), které rozhodovaly o tom, jak budou snímky propagovány a uváděny na trh. V jedné ze závěrečných kapitol se rovněž zabývám Haasovými nerealizovanými filmovými projekty. Přestože dobová periodika označovala Hugo Haas Productions za "společnost jediného muže", snažím se vyhnout přímočarému a zjednodušujícímu pojednání prohlašujícímu Haase za nezpochybnitelného auteura. Naopak zdůrazňuji význam specifického historického a průmyslového kontextu. Obsahy některých Haasových filmů byly například přímo ovlivněny nejen jednáním se Správou Produkčního kodexu, ale i s Národní ligou slušnosti. Navíc byl Haas nucen vycházet vstříc nárokům a požadavkům distribučních společností a filmového publika (jehož složení se dynamicky měnilo). Z této perspektivy můžeme na jeho snímky nahlížet jako na produkty balancující na křehké hranici mezi uměním a obchodem, alternativní a mainstreamovou kinematografií či tvůrčími ambicemi a podnikatelskou zodpovědností.The dissertation deals with the American films produced and/or directed by Czechoslovak émigré Hugo Haas (1901-1968). Haas - a well-known actor in his homeland - came to the United States in 1940. In 1950, after having made a name for himself as a character actor both on Broadway and in Hollywood, he managed to set up his own production company and, acting as producer, director and screenwriter, he made a string of low-budget films starting with Pickup (released by Columbia Pictures in 1951). Outside of his independent production outfit, Haas directed two additional pictures - Lizzie (1957), a psychological drama about a woman with multiple-personality disorder (for Kirk Douglas' Bryna Productions), and Night of the Quarter Moon (1959), one of the first Hollywood films openly discussing interracial relationships (for Albert Zugsmith Productions). I use both filmic and non-filmic primary sources (e.g. screenplays, personal correspondence, censorship reports, documents of distribution companies, advertising materials, accounts in the contemporary press) to historiographically reconstruct Haas' producing and directorial career in the U.S. In the first part of the dissertation I describe characteristic features of his production mode (extremely low budgets, self-financing, multiplication of labor, shooting schedules of no more than two weeks, long-term partnerships with key members of the crew, the length of time that it took to distribute and exhibit his independently produced films etc.). The second part consists of detailed production histories of the fourteen films Haas produced and directed during the 1950s. I pay particular attention to Haas' contacts with the Production Code Administration and with major distribution companies (Columbia Pictures, Twentieth Century-Fox, Universal Pictures etc.) that decided how his films were marketed and exhibited. In one of the final chapters I also deal with his unproduced film projects. Even though the contemporary press called Hugo Haas Productions a "one-man production company", I strive to avoid a straightforward and simplifying account proclaiming Haas as an indisputable auteur. On the contrary I stress the importance of the historically specific industrial context. The contents of some of Haas' films were for example directly influenced not only by the Production Code Administration, but also by the National Legion of Decency. Moreover, Haas had to accommodate direct or indirect demands of the distributors and movie theater audiences. From this point of view we can understand his films as careful balancing acts located between art and business, alternative and mainstream cinema and personal ambitions and entrepreneurial responsibility.