Cílem této diplomové práce je vymezit subžánr sci-fi komedie v české kinematografii normalizačního období. Za využití sémanticko-syntakticko-pragmatického přístupu k filmovému žánru bylo analyzováno deset filmů natočených mezi lety 1969-1989. Žánrová analýza podle Ricka Altmana umožnila postihnout charakteristické zástupce subžánru, tedy filmový cyklus scenáristy Miloše Macourka, a zároveň do analýzy zahrnout i okrajové žánrové snímky využívající tématu technologického pokroku. Při rekonstrukci dobového vnímání žánru byly zohledněny strategie Filmového studia Barrandov analyzované na základě archivních pramenů. Dále byla rekonstruována žánrová pojmenování v diskurzu filmových kritiků, u nichž nedošlo k ustálení označení sci-fi komedie. Žánrový hybrid kombinuje prvky žánru komedie: zpravidla komické typy, situace a zápletku záměn postav, a prvky žánru sci-fi: prostředí blízké budoucnosti, rekvizity, zpravidla i varování před zneužitím techniky člověkem. Komediální poloha vědeckofantastického žánru byla důsledkem omezených rozpočtů a normalizační dramaturgií preferované bezkonfliktnosti veseloherních žánrů, který je vnímán jako implicitně ideologický.The purpose of this thesis is to define the sci-fi comedy subgenre in the Czech cinema under normalization. The semantic-syntactic-pragmatic approach to the film genre was chosen to analyze ten films made in the two decades from 1969 to 1989. Using the generic analysis, which was defined by Rick Altman, allowed include both typical, Macourek´s film cycle, and marginal genre films using the topic of science and technology of the future. The role played by film industry in socialistic state-owned cinema and by film critics was included to the reconstruction of understanding of the subgenre. The hybrid genre mixes comedy categories: mostly the characters, key scenes and plot based on mistaken identity, and sci-fi genre cues: location set in to the near future, sci-fi props, and a plot based on technology abuse warning. Genre mixing sci-fi with comedy can be seen as a consequence of limited budgets and also by the dramaturgy ideology preferring attractive and conflict-free comedy genres.