Cílem práce bylo posoudit přesnou lokalizaci karcinomu prostaty u pacientů, kteří podstoupili radikální prostatektomii a na základě zjištěných skutečností navrhnout změnu strategie biopsie za účelem zvýšení její výtěžnosti. V období od května 2008 do června 2011 bylo 33 preparátů (23 po retropubické radikální prostatektomii (RRP) a 10 po roboticky asistované radikální prostatektomii (RARP)) vyšetřeno metodou histotopogramů (whole mount sections). Lokalizace nádoru v nich byla následně posouzena ve vztahu k McNealovu schématu zonální anatomie prostaty. Ke statistickému vyhodnocení byla použita metoda chí-kvadrát. Ve všech případech byl nádor lokalizován v periferní zóně prostaty (PZ). U 30 % preparátů byl však lokalizován zároveň v tranzicionální zóně (TZ), ani v jednom případě se však nejednalo o dominantní nádorové ložisko. U pěti pacientů (15 %) bylo v TZ přítomno samostatné nádorové ložisko, to však prognózu pacienta neovlivňovalo vzhledem k přítomnosti dominantního nádoru v PZ. V 15 % případů do TZ infiltrovalo velkoobjemové nádorové ložisko z PZ. Ani u jednoho pacienta nebyl přítomen nádor pouze v TZ. V případě, že je karcinom v preparátu lokalizován i v TZ, jedná se v 60 % o lokálně pokročilý nádor. Pokud je omezen jen na PZ, nádor je lokálně pokročilý jen v 13 % případů (statisticky signifikantní rozdíl, p=0,005). U nádorů lokalizovaných i v TZ byla zaznamenána biochemická recidiva po radikální prostatektomii častěji (u 50 % pacientů) než u nádorů bez postižení TZ (u 30 % pacientů). Tento rozdíl však není statisticky významný (p>0,05). Všechny nádory byly diagnostikovány transrektální ultrasonograficky kontrolovanou biopsií, většina (76 %) jich byla v našem souboru diagnostikována při první biopsii. U sedmi pacientů (21 %) byl nádor zachycen až rebiopsií. U čtyř ze sedmi nádorů (57 %), které byly diagnostikovány rebiopsií, byl přítomen nádor i v TZ, což je větší zastoupení než u karcinomů diagnostikovaných při první biopsii (u nich je to 24 %). Tento rozdíl však nebyl statisticky významný (p=0,094). Nádory, které byly diagnostikovány rebiopsií, byly také častěji lokalizovány v přední PZ (29 %) než nádory, které byly diagnostikovány při první biopsii (4 %, statisticky významný rozdíl, p=0,049). Rebioptovaní pacienti měli také vyšší průměrnou předoperační hodnotu PSA (11,4 ng/ml) než pacienti, u nichž byla diagnóza stanovena první biopsií (7,3 ng/ml). V počátečním stádiu je karcinom prostaty lokalizován vždy v PZ. Je-li lokalizován v TZ, bývá to vždy se současně přítomným nádorem v PZ nebo to znamená jeho centrální šíření uvnitř prostaty. Vpichy při biopsii prostaty je tedy nutno nejprve zaměřit do PZ, a to podle našich výsledků i v případě rebiopsie.The aim of our study was to assess the detailed tumour localisation in radical prostatectomy specimen. Based on our results we would like to propose a change in strategy of prostate biopsy in order to increase tumour detection rate. We assessed 33 specimen (23 radical retropubic and 10 robotic-assisted radical prostatectomy) by whole mount sections between May 2008 and June 2011. Tumour localisation was then analysed according to McNeal´s prostate zonal anatomy scheme. Statistic analysis was performed by chi-square test. The tumour was localised in the peripheral zone of the prostate (PZ) in all cases. In 30 % of specimen the tumour was localized simultaneously in the transitional zone (TZ), although no index tumour (the biggest and the most undifferentiated focus) was found in that zone. In 15 % of patients there were separate tumour foci in TZ without influencing patients´ prognosis. In 15 % of the cases a big peripheral tumour infiltrated the transitional zone. There was no patient with TZ tumour focus only. In case of TZ tumour localisation, the patients had locally advanced disease in 60 %. In case of only PZ tumour focus, locally advanced prostate cancers were diagnosed only in 13 % of specimen (statistically significant difference, p=0.005). In TZ tumours, PSA progression after radical prostatectomy was seen more frequently (in 50 % of patients), contrary to non-TZ tumours (in only 30 % of cases). This difference was found to be statistically insignificant (p>0,05). All tumours were diagnosed by ultrasound-guided transrectal prostate biopsy, most of them (76 %) were diagnosed by a first time biopsy. In seven patiens (21 %) the tumour was diagnosed by rebiopsy. In four of these seven patiens (57 %) the tumour was localized in TZ. This is more than in cancers diagnosed by the first time biopsy (24 %). This difference however was not statistically significant (p=0,094). Tumours that were diagnosed by rebiopsy were also more often localized in anterior PZ (29 %), than tumours diagnosed by the first time biopsy (4 %, statistically significant difference, p=0,049). In patiens with tumour diagnosed by rebiopsy there was also higher average level of PSA (11,4 ng/ml) than in patiens with tumour diagnosed by the first time biopsy (7,3 ng/ml). In early stage the prostate cancer is always localized in PZ. In case of TZ localisation of the tumour it is always present with simultaneous PZ tumour focus or it is a sign of central progression of PZ tumour. It is necessary to direct the biopsy samples into PZ and based on our results we propose peripheral zone biopsy not only in the initial biopsy, but also in rebiopsy.