Práce představuje výsledky analýzy mediálních obrazů tzv. Arabského jara v Tunisku, Jemenu a Bahrajnu. Mediální obrazy byly analyzovány za pomocí metody zakotvené teorie. Nalezené modely pro jednotlivé země jsou unikátní, přesto v nich lze nalézt opakující se prvky, a to centrální kategorii týkající se událostí v zemi, na kterou navazují koncepty reakcí vnitrostátních i zahraničních aktérů. Tyto tři koncepty jsou pak doplněny kategorií, která zahranuje bližší informace a popis dané země, a kategorií komentářů k dění ze strany autorit a novinářů. Vytvořené modely jsou dále vzájemně srovnány a diskutovány z hlediska konceptu orientalismu od Edwarda Saida a mediálních teorií gatekeepingu, zpravodajských hodnot, agenda-settingu a mediálního rámování. Je shledáno, že všechny tři modely vykazují prvky orientalismu, zároveň je však v nich orientalistický diskurz v několika případech narušován.The thesis presents the results of analysis of media images about so called Arab Spring in Tunisia, Yemen and Bahrain. The media images were analysed with a grounded theory method. Found models for each of the countries are unique. In spite of this, some recurrent features can be found. These are: a central category describing events in a country and follow-up concepts including responses of internal as well as external agents. These three concepts are enriched by category which includes detailed information about a country and description of it and by the category of authorities' and journalist' commentaries. Later on, created models are compared and discusse within the concept of orientalism from Edward Said and the media theories of gatekeeping, news values, agenda-setting and media framing. It is found that all three models bear orientalistic features, however orientalistic discourse is disrupt in some cases.