Tato bakalářská práce zkoumá problematiku vzniku států a jejich uznávání v rámci současného mezinárodního systému. Zaměřuje se zejména na terminologické a teoretické ukotvení dané problematiky. Práce nabízí srovnání klasických teoretických přístupů ke vztahu uznání a státnosti, přičemž důraz je kladen především na reflexi teoretických konceptů v současné mezinárodní praxi. V souvislosti s tím, je podrobně definován jeden ze základních pojmů této práce, tedy koncept státu a možné způsoby jeho vzniku a zániku. Dále se práce zabývá způsoby vyjádření uznání a režimy uznání de facto a de jure a analyzuje také podmínky pro uznávání států přijaté Evropským společenstvím na začátku 90. let. Značná pozornost je věnována uznání coby politickému aktu, kde jsou vysvětleny hlouběji rozvedeny koncepty podmíněného uznání, předčasného uznání, uspěchaného uznání, doktríny neuznání a nataženého uznávání. Analytická část práce se zaměřuje na postavení států s omezeným uznáním v mezinárodním systému a na roli mezinárodního společenství v procesu uznávání nových států, tyto otázky jsou přiblíženy na základě případových analýz Tchajwanu, Somalilandu a Palestiny.The bachelor thesis examines the issue of formation and recognition of States in the current international system. It focuses on the terminology and theoretical point of the issue. The work provides a comparison of classical theoretical approaches to relationship between recognition and statehood, with an emphasis put on reflecting the theoretical concepts in contemporary international practice. In this context, one of the basic concepts of this study, the concept of the state is defined and possible ways of formation are described as well. The work deals with ways of expressing recognition and differences between de facto and de jure recognition, furthermore it analyzes the conditions for the recognition of States adopted by the European Community at the beginning of the 90th years. Considerable attention is paid on recognition as a political act, where concepts of conditional recognition, premature recognition, hasty recognition, the doctrine of non-recognition and prolonged recognition are further explained and elaborated. The analytical part focuses on the position of states with limited recognition in the international system, and on the role of the international community in the process of recognition of new States, these questions are presented on the basis of case analyzes of Taiwan, Somaliland and Palestine.