Diplomová práce analyzuje beletristickou tvorbu Sofie Podlipské zařaditelnou do žánru historické prózy. Historická próza je vymezena jako fikce z doby, kterou autor nezažil. Některé ze zmiňovaných děl také zasahují do žánru pověsti. Jiná díla jsou historickými romány a odehrávají se ve 13. století, přičemž je spojuje postava Anežky Přemyslovny. Z hlediska diskurzů typických pro literaturu 19. století je možno ve sledovaných dílech nalézt příznaky biedermeieru a subjektivního i vlasteneckého romantična. Je v nich též tematizován obecně platný ideál člověka, úžeji pak kupř. ženy, která je kladena do protikladu vůči válce a násilí. V dílech i v autorčině pozůstalosti je znát vliv zejména Rukopisu královédvorského, kterého si Podlipská vysoce vážila.This work consists of analysis of those belletristic texts of Sofie Podlipská, that can be classified as historical prose. Those texts includes short stories situated into Czech antiquity, trilogy of novels situated in 13th century, whose are connected by the character of St. Anežka, and two shorter stories occurring somewhen in the medieval times. True historical novels are books constituting trilogy Anežka Přemyslovna, Jaroslav Šternberk and Přemysl Otakar II. Texts from Czech antiquity are shorter and inclines more to genre of folk-tale. Sofie Podlipská belongs into tradition of romantic adventurous historical novels, that sees national history as the time of great glory. We can find markers of biedermeier and also of both subjective and nationalistic romantics in her historical proses. Role of great importance is played by well-known false manuscripts Rukopis královédvorský and Rukopis zelenohorský, which she adored and even included in her belletristic works. Poem Jaroslav from Rukopis královédvorský, depicting fictional battle between Czechs and Mongols, stands as inspiration for book Jaroslav Šternberk.