Je aktuální vývoj mezinárodního rozvoje stále dostatečně koherentní disciplínou? Jak se obor změnil důsledkem socio-ekonomických faktorů a diskursem moci? Jak se dominantní narativy vyvíjely a transformovaly ve světle změn paradigmat a rostoucí kritiky? Jaká je dicsiplína mezinárodního rozvoje dnes, a jak si stojí na poli ostatních věd? Mnohovrstevná multidisciplinarita oboru znesnadňuje nalezení jednotných východisek a teorií, a věčná rivalita rozdílných názorů neoddiskutovatelně tvoří páteř celé sféry rozvoje. Je možné odpovědět na kritiku post-developmentu, nebo se mezinárodní rozvoj stal mechanismem moci oficiálních institucí? Ve světle rostoucího napětí mezi civilizacemi a zkušeností mnohých krizí, jak ekonomických, tak environmentálních, se mezinárodní rozvoj nachází opět ve složité situaci. V této práci se pokusím identifikovat aktuální krize v oboru pomocí rekosntrukce historického vývoje a diskursní analýzou nahlédnout na aktuální statut opozičních proudů. V závěru zmíním i některé možné scénáře dalšího směřování oboru. V situaci Fukuyamova konce historie, Hartova pádu neoliberalismu, Žižekovy proměny kapitalismu nebo Escobarova konce rozvoje, je jednodušší sáhnout po pesimistických závěrech, nežli po hledání východisek.Is course of development studies still recognizable within the discourse? How has developmental studies changed in socio-economic context and more importantly, in power positions over the time? How the main strand of theories formed and reformed within the multitudes of critiques and shifts of paradigms? What really are development studies and where do they stand in the scientific discourse arena today? Multiplicity of cross-disciplinary approaches created entangled mesh of theories and views, while one's proclaim its necessity and usefulness and others point towards its hidden side of power abuse and hegemonic control. Is there a way out from post-developmental ends, or is development mere tool of hidden agendas, far from the meaning of the official narratives? In the light of rising tensions between civilisations, with the experience of several economic crises, with unfavourable environmental prospects the multidisciplinary field of development finds itself (yet again) in an uneasy situation. With the reconstruction of historical progression of development studies together within critical discourse analysis I will attempt to identify current status of development and draw possible scenarios for the future. Nevertheless with the slight hint of overstatement, standing at the end of Fukuyama's history, Hart's meltdown of neoliberalism, cunning nature of capitalism by Zizek or Escobar's collapse of development, it is much easier to imagine end-points than alternatives.