Nová vydání sbírek Básně noci, Praha s prsty deště a Absolutní hrobař v Díle Vítězslava Nezvala jsou ukázkou jeho reflexe estetických a ideologických norem na přelomu 40. a 50. let. Diplomová práce si klade otázku, jak jsou motivovány změny, které po letech autor ve svých sbírkách provedl. Rovněž se snaží zodpovědět na to, zda o míře jeho autocenzurních zásahů rozhoduje také větší časový odstup, jako by tomu mohlo být např. u Absolutního hrobaře, a zda básník i po převratu vystupoval jako obhájce avantgardy.New releases of the books Básně noci, Praha s prsty deště and Absolutní hrobař in the collected writings of Vítězslav Nezval can show his reflection of the official aesthetic and ideological norms (in 1950s). The aim of this thesis is to find out the motivation of alternations the author made in his poetry after years and focuses on the reasons why he made these interventions. Also aspires to discover if the longer interval could influence the author's interventions (for example in the Absolutní hrobař) and tries to answer the question if Nezval defended the avant-garde also after 1948.