Diplomová práce Vklad (de lege lata a de lege ferenda) se zabývá právní úpravou institutu vkladu a poskytuje ucelený rozbor jeho stávající právní úpravy. Práce se snaží poukázat na některé z mezer a nedostatků současné právní úpravy a nastínit možnosti jejich řešení. V práci nalezneme komparaci obchodního zákoníku s ustanoveními zákona o obchodních korporacích a názory na klíčové změny, jež nová právní úprava vkladů do obchodních společností přináší. Vklad je v prvé řadě chápán jako předmět vkladu, tedy majetkové plnění, jež poskytuje vkladatel jako budoucí nebo stávající společník společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení své účasti v ní. Předmět vkladu přitom mohou tvořit peníze či jiné penězi ocenitelné hodnoty. Na základě tohoto zákonného vymezení se rozeznávají vklady peněžité a nepeněžité. S nepeněžitými vklady jsou ovšem spojeny další, zákonem stanovené podmínky. Předmětem nepeněžitého vkladu může být pouze taková majetková hodnota, která je způsobilým předmětem soukromoprávních vztahů, je převoditelná a ocenitelná a splňuje podmínku hospodářské využitelnosti ve vztahu k předmětu podnikání společnosti. Vklad je možné chápat také jako vkladovou povinnost, přičemž ze tří možných pojetí tohoto pojmu je právě toto pojetí nejvýznamnější. Projevuje se v něm totiž vztah dvou významných institutů obchodního práva - společníka a obchodní společnosti. Vkladová povinnost neboli ilace se přitom skládá ze dvou povinností. První z nich je povinnost upisovací, na jejímž základě se vkladatel zavazuje vložit do společnosti určitou majetkovou hodnotu a společnost tuto hodnotu přijímá. Druhou povinnost představuje povinnost uhrazovací, tedy předání předmětu vkladu společnosti a umožnění, aby k němu společnost nabyla vlastnické právo. Až teprve splněním obou těchto povinností je proces ilace perfektní. Splnění vkladové povinnosti není procesem jednotným, liší se v závislosti na tom, zda je předmět vkladu představován nemovitostí, věcí movitou či jinou majetkovou hodnotou, významnou je také skutečnost, je-li vklad splácen před, nebo po vzniku společnosti. V souvislosti s provázaností institutu vkladu s institutem základního kapitálu se hovoří o třetím pojetí vkladu - vklad jako součást základního kapitálu. Vklad představuje základní stavební jednotku základního kapitálu, základní kapitál je bez vkladů nemyslitelný. Poměr vkladu k základnímu kapitálu je v kapitálových společnostech zpravidla určující pro velikost obchodního podílu jednotlivých společníků, a tím pro určení rozsahu, v jakém se podílí na řízení společnosti a rozhodování o její činnosti. Diskutabilní může být funkce základního kapitálu spočívající v poskytnutí garance věřitelům obchodních společností. V rámci komparace stávající a budoucí právní úpravy lze vytýčit klíčové změny, jež přináší zákon o obchodních korporacích. Jedná se především o možnost vložit vklad v podobě provedení prací a poskytnutí služeb týkající se osobních společností, změnu v oblasti oceňování nepeněžitých vkladů znalcem, kdy napříště bude znalec jmenován namísto soudem zakladateli či statutárním orgánem, novou minimální výši vkladů společníků společnosti s ručením omezeným, a tím i novou minimální výši jejího základního kapitálu a dále také zavedení institutu komanditní sumy pro komanditisty komanditní společnosti.The master thesis called Deposit (de lege lata and de lege ferenda) deals with the rules of the institute of deposit and provides a comprehensive analysis of the existing legislation. The work tries to highlight some of the gaps and shortcomings of current legislation and to outline possible solutions. In this work we find a comparison of the Commercial Code and the provisions of the Business Corporations Act and opinions on key changes that new legislation of deposit brings to a company. The deposit is primarily understood as the subject of the deposit, it means property transactions which provide the depositor as future or current partner of company to acquire or increase their participation in it. Subject of deposit can be money or other value valuable by cash. We can recognize cash or non-cash deposits, based on this statutory definition. Of course, non-cash deposits are linked to other conditions prescribed by law. The subject of non-cash deposit can be only the property value which is eligible under private law, is transferable and valuable and fulfills the condition of applicability in relation to the subjekt of company's business. Deposit can be understood also as a deposit obligation while this concept is the most significant of the three possible understanding of this concept. It manifests the relationship between two major institutions of commercial law - a companion and a company. Deposit obligation consists of two obligations. The first of these is the obligation underwriting and it means that the depositor agrees to insert some property value into a company and the company accepts this value. The second obligation, the obligation to reimburse, means delivering the subject of deposit of company and allowing for the company to have acquired ownership. Just by fulfillment of both of these obligations the process of deposit obligation is perfect. Fulfillment of the deposit obligation is not uniform process, it differs depending on whether the subject of the investment is represented by realty, movable thing or other property value. And also significant fact is if deposit is paid before or after the establishment of the company. In relation with interconnection of institute of deposit with the institute of capital we can hear about the third concept of deposit - a deposit as part of the capital. Deposit is the basic structural unit of capital, capital is unthinkable without deposits. The ratio of deposits to the basic capital for capital companies is usually determined by the size of the shares of each partner, and thus determination of the extent of participating in the management of the company and deciding on its action. A function of the share capital of giving guarantees to creditors of companies may be questionable. The comparison of existing and future legislation can pinpoint key changes brought by the Business Corporations Act. It is all about the possibility of a deposit in the form of execution of works and services related to personal companies, changes in valuation of non-cash deposit by an expert when an expert will be appointed by the founder or a statutory body rather than by the court, a new minimum amount of deposits of shareholders of limited companies and therefore a new minimum level of capital and also the introduction of a limited amount for limited partner of limited partnership.