Ve své práci se autor snaží pohlédnout na pohřbívání jako na skutek tělesného milosrdenství. V první části popisuje křesťanský pohled na smrt a přibližuje pojem milosrdenství. Na příběhu Tóbita ukazuje krásný příklad věrnosti Božím předpisům. V dalších oddílech se věnuje židovským zvyklostem při pohřbívání zesnulých, pokračuje náhledem na islámskou praxi a po drobném historickém exkursu i popisem katolické pohřební liturgie. Závěr práce tvoří popis pohřebišť, hřbitovní architektury a pasáž kde vysvětluje vztah své rodiny k pohřebnictví.In this work the author reflects on the act of burying the dead as an expression of corporal mercy. In the first part, he describes a Christian view of death and elaborates the meaning of mercy. Interpreting the story of Tobit, the author shows the beauty of God's faithfulness to his promises and commandments. Subsequent chapters describe Jewish burial customs, Islamic practice, and (following a brief historical excursion) the Catholic burial liturgy. The conclusion of the work consists in a description of burial places, cemetery architecture, and the author's family's experience caring for and burying the dead.