Cílem této práce je analýza filozofických východisek amerického neokonzervatismu a odraz těchto východisek v praxi. Ačkoliv se podle názvu zdá, že neokonzervatismus vychází z konzervativního myšlení, při bližším pohledu zjistíme, že jeho základy jsou vesměs liberální. Neokonzervativci ale nenavazují pouze na liberální autory jako je John Locke, ale například také na teorii světového míru Immanuela Kanta, teorii o ideologickém vítězství liberalismu Georga W. F. Hegela nebo teorii soucitu Jean-Jacques Rousseaua. Ze současných autorů tvoří jádro neokonzervativního myšlení zejména debata mezi Francisem Fukuyamou a Samuelem Huntingtonem. Praxe tohoto směru je potom ztělesněna administrativou 43. prezidenta Spojených států George W. Bushe.The aim of this paper is to analyze the philosophical basis of american neoconservatism and to follow its concrete realization in practice. Because of the name it seems that neoconservative policy is based on conservative thinking but further analysis shows us that neoconservatism is essentialy based on classical liberal principles. Neoconservative thinkers follow classical liberal authors like John Locke but also some completely different theories like Immanuel Kant?s theory of world peace, Georg W. F. Hegel?s theory of ideological victory of liberalism or Jean-Jacques Rousseau?s theory of compassion.The most influential neoconservative authors are Francis Fukuyama and Samuel P. Huntington. The practice of neoconservatism is represented by administration of 43 president of United States George W. Bush.