Disertace představuje podrobnou a všestrannou charakteristiku česko-ruských literárních vztahů v letech 1990 - 2013. Tato charakteristika přihlíží k různým aspektům česko-ruského literárního dialogu: ke kontextu, v němž vznikají nové překlady české prózy, k překladatelským strategiím a k recepci nových překladů neodbornou částí čtenářského publika. Disertace demonstruje možnost zkoumání tvůrčí metody překladatele prostřednictvím analýzy jeho strategií na materiále několika vybraných textů. Práce potvrzuje, že translatologickou metodu Christiany Nordové můžeme aplikovat i na překlady literární a můžeme ji odpovídajícím způsobem přetvořit.The thesis presents the detailed characteristics of Czech-Russian literary relations during the period from 1990 to 2013. This characteristics includes three aspects: context, in which new translations of Czech prose appear, strategies the translators use in their work and amateur readers' perception of new translations. The thesis shows, that the creative method of the translator may be studied through the analysis of his translation strategies. It demonstrates, that Christiane Nord's didactic model of translation criticism can be applied to literary translations as well and may be transformed accordingly.