Cíl: Dizertační práce sestává ze čtyř cílů. Prvním cílem bylo navrhnout specifickou kvalitativní metodiku pro identifikaci tzv. limitů životního stylu osob s chronickým onemocněním. Druhým cílem bylo identifikovat, deskribovat a analyzovat limity životního stylu jedinců s chronickým onemocněním. Třetím cílem bylo prokázat, že (pilotní studií i vlastním výzkumem) ověřená specifická kvalitativní metodika je aplikovatelná pro podporu ´validity´ diagnostických prvků vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA International u osob s konkrétním chronickým onemocněním. Čtvrtým cílem bylo (dle získaných výsledků kvalitativního výzkumu) navrhnout autorskou definici ´chronického onemocnění´ s vazbou na pojem ´životní styl´, která by byla saturována daty, a byla využitelná v oblasti (nejen) ošetřovatelského výzkumu. Metodický rámec: Metodou celkové konceptualizace přístupu byla metoda (auto)biograficko-narativní v podobě výzkumného designu deskriptivní mnohopřípadové studie (´multiple case study design´). Ke sběru dat bylo užito metody životní historie (v podobě životní křivky a životního příběhu), polostrukturovaného interview a Cantrilova žebříku. Pilotní studie byla realizována u tří osob (s roztroušenou sklerózou, s diabetem mellitus a s depresí), vlastní design mnohopřípadové studie byl naplněn čtyřmi osobami (případy) s roztroušenou sklerózou, které splnily vymezená kriteria pro volbu případu a jeho zařazení do mnohopřípadové studie. Výsledky a diskuse: V koncepční fázi výzkumu bylo pracováno s vymezením pojmu ´chronické onemocnění´ i ´životní styl´. Častým počínajícím limitujícím symptomem onemocnění roztroušenou sklerózou byly výpadky vidění, poruchy chůze, točení hlavy, únava, poruchy spánku nebo také poruchy jemné i hrubé motoriky. Byly vymezeny časové oblasti ´období před diagnózou´, ´období stanovování diagnózy´, ´období symptomatologie, limitace životního stylu´ a ´období budoucnosti´. Získanými daty byla potvrzena platnost definovaných diagnostických prvků NANDA International ošetřovatelských diagnóz Zhoršená tělesná pohyblivost (00085), Zhoršená chůze (00088), Únava (00093) a Riziko pádů (00155). Diagnostické prvky těchto ošetřovatelských diagnóz byly naplněny daty dle specifického verifikačního postupu mnohopřípadové studie. V neposlední řadě došlo k podpoře fáze posouzení (metody ošetřovatelského procesu) a definování ´chronického onemocnění´. Závěr: Autorem práce vymezená kategorie tzv. limitů životního stylu se pro potřeby ošetřovatelské vědy i výzkumu v oblasti nelékařských zdravotnických profesí jeví jako velice přínosná. Bylo nově (především pro potřeby ošetřovatelského výzkumu) definováno ´chronické onemocnění´ a podpořena široká uplatnitelnost NANDA International klasifikace ošetřovatelských diagnóz. Navržená metodika byla užita a ověřena u osob s roztroušenou sklerózou, které po dobu realizace výzkumu nebyly aktuálními příjemci ošetřovatelské / zdravotní péče. Přestože byly diskutovány četné limity studie, přínos pro ošetřovatelskou realitu spočívá mj. v pochopení individuality a potřeb osob s vybranými chronickými onemocněními, podpoře autonomie ve fázi posouzení metody ošetřovatelského procesu, stejně jako možnosti podpory sociální i komunikační interakce mezi všeobecnou sestrou a příjemcem péče a v možném zefektivnění procesu plánování, realizace i evaluace poskytované péče.Aim: There are four aims in the dissertation. The first aim was to design a specific qualitative methodology to identify the limitations in the lifestyle of people with chronic illnesses. The second aim was to identify, analyse and describe the limitations in the lifestyle of individuals suffering from a chronic illness. The third aim was to demonstrate that the specific qualitative methodology (verified in a pilot study and research) is applicable to support the ´validity´ of the defining characteristics of selected NANDA International nursing diagnoses in a sample of individuals with particular chronic illnesses. The fourth aim was (according to the results obtained from the qualitative research) to suggest the author's definition of ´chronic illness´ in connection to lifestyle, which is saturated with the obtained qualitative data and which can be used in the field of nursing research. Methods: The main conceptualised approach was the (auto)biographic-narrative method in the form of a design of descriptive multi-case study. Life history (in the form of life curve and life story method), semi-structured interview and The Cantril´s Ladder were used as data collection methods. A pilot qualitative study had been conducted in three people (suffering from multiple sclerosis, diabetes mellitus and depression), custom design of multiple-case study was carried out with four individuals suffering from multiple sclerosis only and who met the study inclusion criteria. Results and Discussion: In the conceptual phase of the research, the definition of the term ´chronic illness´ was in focus. Common limiting symptoms in multiple sclerosis are problems with vision, difficulty walking, dizziness, fatigue, sleep disturbances, fine and gross motor skills disturbance. Temporal areas were defined ´period before diagnosis´, ´period of diagnostics´, ´the symptoms, lifestyle limitation´ and ´the future´. The qualitative data obtained confirmed ´validity´ of the defined diagnostic characteristics of NANDA International diagnoses Impaired physical mobility (00085), Impaired walking (00088), Fatigue (00093) and Risk for falls (00155). Finally, the phase of assessment connected with nursing process model was supported and the definition of the term ´chronic illness´ has been established. Conclusion: The category of ´lifestyle limitations´ defined by the author seems to be beneficial for the needs of nursing science and research. For the purpose of nursing research, the term of ´chronic illness´ has been redefined and wide applicability of NANDA International classification of nursing diagnoses was supported. Author´s research design was used and validated in individuals suffering from multiple sclerosis who at throughout the research were receiving any nursing / health care. Although the limitations of this study have been thoroughly discussed, the benefits for nursing reality lie in the understanding of an individuality and the needs of individuals with a selected chronic illness in promoting autonomy in the assessment phase (of the nursing process method), as well as the ability to support social interaction and communication between nurses and care recipients in areas of planning, realisation and evaluation of supportive care.