Československé Slezsko patřilo v období mezi světovými válkami k oblasti, kde docházelo k řadě nacionálních i sociálních konfliktů. Právě z uvedeného hlediska zde hrálo zásadní úlohu četnictvo, jehož příslušníci zejména v maloměstském a venkovském prostředí představovali často jediné reprezentanty státní autority v oblasti udržování pořádku. Cílem studie je v základních obrysech zmapovat činnost Zemského četnického velitelství pro Slezsko v letech 1918?1928, tedy od počátku listopadu 1918, kdy čsl. úřady začaly postupně přebírat kontrolu nad strukturami četnictva ve Slezsku, do konce roku 1928, kdy na základě reformy politické správy došlo k zániku zkoumané instituce. Předkládaná práce se zabývá jednak interním a správním fungováním velitelství s ohledem zejména na národnostní a personální skladbu mužstva, jednak důležitými bezpečnostně-politickými otázkami, které hrály v oblasti zásadní roli. Konkrétně se jedná o německý iredentismus, československo-polský spor o Těšínsko či sociální nepokoje. Vzhledem k široké pramenné základně se studie omezuje na základní nástin hlavních aspektů činnosti Zemského četnického velitelství pro Slezsko ve sledovaném období.During the interwar period, many national and social conflicts occured in Czechoslovak Silesia. Due to the tension in the region, the gendarmery played an important role, mainly in the rural areas and small towns. The thesis deals with the structure and activities of the Gendarmery Headquarters in Silesia since the November 1918, when the Czechoslovak administration took control over the institution, till disbanding the headquarters in 1928. The thesis focuses on the internal agenda of the Gendarmery Headquarters in Silesia and the most significant security problems of the considered period and region ? the German separatism, Czechoslovak-polish frictions in the Těšín area and the social tension in the coal mines area around Ostrava.