Periferní neuropatie představují rozsáhlou skupinu onemocnění, jejichž příčinou mohou být diabetes mellitus, alkoholismus, metabolické, autoimunitní choroby a další. Stanovení anti-gangliosidových protilátek má velký klinický význam pro určení diagnózy u pacientů s autoimunitní periferní neuropatií. Nejčastější autoimunitní neuropatií je Guillain-Barrého syndrom, u kterého se anti-GM protilátky vyskytují. Periferní neuropatie se také pojí s monoklonální gamapatií nejasného významu. Asi polovina osob se symptomy polyneuropatie a výskytem monoklonální gamapatie má v krvi monoklonální imunoglobulin IgM, který má charakter protilátky proti myelin asociovanému glykoproteinu (MAG), jenž je součástí myelinové pochvy periferních nervových vláken. Důsledkem je segmentální demyelinizace vedoucí k degeneraci nervových vláken.Cílem práce je stanovení protilátek anti-GM ve třídě IgG, IgM a anti-MAG ve třídě IgM metodou ELISA, zavedení obou metod do rutinní laboratorní praxe a vypracování diskuse v porovnání s dostupnou literaturou.Peripheral neuropathies represent a large group of diseases caused by diabetes mellitus, alcoholism, metabolic or autoimmune disease and etc. The determination of anti-ganglioside antibodies has great clinical importance for diagnosis of patients with autoimmune peripheral neuropathy. Anti-GM antibodies occur in patients with Guillain-Barré syndrome which is the most frequent autoimmune neuropathy. Peripheral neuropathy is also associated with monoclonal gammopathy of undertemined significance. About half of patients with symptoms of neuropathy and monoclonal gammopathy produce monoclonal imunoglobulin IgM, which reacts with myelin associated glycoprotein (MAG). This pathology leading to nervous segmental demyelination.The aim of this thesis is to determine anti-GM IgG, IgM and anti-MAG IgM antibodies by ELISA, to put both methods into laboratory practice and create the discussion in comparison with available literature.