Tato práce se zaměřuje na institucionální dějiny filmu, konkrétně na českou zestátněnou kinematografii. Přednostně zkoumá instituce Československého státního filmu, v nichž filmy vznikaly, ve vymezeném období let 1945?1955. Zvolenou problematiku rozebírá prizmatem těchto institucí, samotná česká filmová celovečerní tvorba zde slouží pouze jako téma, které dovoluje osvětlit široké informace vážící se k dané problematice vývoje a činnosti dramaturgických orgánů v české kinematografii. Práce představuje statuty, struktury a funkce filmové dramaturgie tak, jak se vytvářela od prvních poválečných týdnů postupně až do roku 1955. Popisuje činnost a vztah k dalším kulturně politickým orgánům a rozděluje ji do jednotlivých etap. Metodologicky práce vychází z postupů nové filmové historie, které kombinuje s metodikou genetického studia různých druhů materiálů vážících se k filmové tvorbě. Text otevírá úvodní oddíl, který postihuje na základě obecně historických prací, jak se formoval nový lidovědemokratický stát, jeho kulturní politiky a jak se transformoval filmový průmysl. Druhý oddíl věnovaný období 1948?1955, konkrétně popisuje proces utváření schvalovacích dramaturgických orgánů se zohledněním interaktivních vztahů mezi institucí Československého státního filmu a orgány aparátu komunistické kulturní politiky. Na podkladě dochovaných archivních pramenů se postupně odkrývá chod a funkčnost jednotlivých dramaturgických orgánů, objasňují jejich statuty a směrnice, podle nichž se řídily při vykonávání svých pracovních povinností. Pro schůdnější pochopení této obtížné problematiky byl zvolen spíše postup tematického řetězení dílčích souvislostí, než přímý lineární chronologický výklad, který by sváděl k přílišnému zjednodušení a zobecnění jednotlivých faktů. Důraz je tedy kladen na zmapování celého procesu fungování filmové dramaturgie, dále zodpovězení jak a za jakých okolností se dění v dramaturgii odráželo v oblasti výrobní, přiblížení, proč vlastně docházelo k turbulentním změnám v pojetí propojenosti či naopak odloučenosti těchto dvou nedílných složek filmové tvorby a v neposlední řadě vyzdvižení atypických rysů narušující na první pohled homogenní, neměnný systém realizace filmových látek.The thesis focuses on the film's institutional history with the emphasis on the Czech state-owned cinematography. It primarily examines the Czechoslovakian State Film's institutions under which the movies of 1945-1955 era were made. It explores the subject in perspective of the period institutions while the topic of Czech feature film production of the time provides a wider frame to convey information related to development and policy-making of the dramaturgy board of Czech cinematography. The thesis refers to the change of position, structure and function of the film dramaturgy from the first post-war weeks to 1955. It depicts connections and interactions to other cultural-political institutions and associates them with specific periods. The thesis draws on methodology approach of the new film history combining it with genetic methodology research of various materials associated with film production. The text opens with preamble based on general historical works, which formulates how the new people's democratic state, its cultural policy and film industry were established. The subsequent part of the thesis dedicated to the period of 1948-1955 describes in detail the establishment process of the dramaturgical appraisal authority, taking into account interactions between the Czechoslovakian State Film institution and the communist cultural-policy administration. Based on the available period archive sources it reveals progressively the operation and agenda of the particular dramaturgical boards clarifying the statuses and directives under which they carried out their mission. To workaround comprehension difficulties a segmented approach to thematic context was adopted rather than straightforward linear chronological listing. The conclusion was made in order to avoid oversimplification and needless generalization of the independent fact findings.The emphasis was thus made on mapping the process of film dramaturgy as a whole, providing an explanation of how and under what circumstance the particular dramaturgy affairs affected the film production. The thesis also describes why turbulent changes of connection and disparition between dramaturgy and production constituents of the film-making were actually taking place. Last but not least the work highlights peculiar characteristics, which were distorting the otherwise homogeneous and seemingly rigid systém of film genre implementation.