Počet záznamů: 1  

Jména vyjadřující přináležitost ve staročeských překladech bible

  1. Údaje o názvuJména vyjadřující přináležitost ve staročeských překladech bible [rukopis] / Gabriela Studená
    Další variantní názvyJména vyjadřující příslušnost ve staročeských překladech bible
    Osobní jméno Studená, Gabriela (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názNames expressing the relation in the Old Czech Bible translations
    Vyd.údaje2013
    Fyz.popis50 s. (92 484 znaků)
    PoznámkaVed. práce Karel Komárek
    Dal.odpovědnost Komárek, Karel, 1963 duben 29.- (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra bohemistiky (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova biblické překlady * prorocké knihy * stará čeština * vztahová adjektiva * genitiv přináležitosti * posesivita * Bible translations * the books of Prophets * the Old Czech language * relational adjectives * genitive case * possessive
    Forma, žánr bakalářské práce bachelor's theses
    MDT (043)378.22
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulBc.
    Studijní programBakalářský
    Studijní programFilologie
    Studijní oborČeská filologie
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00177104-589321549.pdf20448.2 KB26.04.2013
    PosudekTyp posudku
    00177104-ved-701379597.rtfPosudek vedoucího
    00177104-opon-896573787.rtfPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00177104-prubeh-685575688.pdf22.05.201226.04.201328.05.20131Hodnocení známkou

    Bakalářská práce analyzuje možné způsoby adaptace latinských vlastních jmen vyjadřujících přináležitost tak, jak jsou zachyceny v prorockých knihách nejstarších českých biblických překladů. Latinskou předlohou staročeských rukopisů byla Vulgáta; v ní se tato jména nacházejí obvykle v pozici přívlastku neshodného a jsou buď nesklonná, nebo ve tvaru genitivu. Český překladatel obvykle volil mezi třemi možnostmi. Neznámá a do češtiny těžce přeložitelná vlastní jména nechával ve shodě s latinou nesklonná. Genitivu substantiva užíval zejména, pokud bylo proprium rozvito dalším větným členem nebo pokud k němu přináleželo deverbativum. Nejrozšířenějším způsobem adaptace latinských vlastních jmen blíže určujících další substantivum byla adjektivní derivace.Bachelor thesis analyzes possible ways of adapting of Latin proper nouns expressing belonging to the Old Czech language as they are recorded in the oldest Czech Bible translations, specifically in the books of the Great and Minor Prophets. The template of the Old Czech texts was the Latin Vulgate, in Latin these names are usually in a position of an incongruent attribute and they are either written as uninflected or in a genitive form. Czech translator usually chose between three options. They often unrelated to the forms in the Vulgate in any way. Unknown and difficult translatable proper names are kept indeclinable in compliance with the Latin version. Genitive of nouns was mostly used if proper names have been determined of other word(s) or if some deverbative noun belonged to proper names. The most common way of adaptation of proper names, specifying other nouns, was undoubtedly adjectival derivation.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.