Saranče vrzavá byla v 1. polovině 20. století velmi hojným obyvatelem mnoha luk a pastvin, nyní je však ohroženým druhem, přežívajícím na hrstce lokalit, jejichž množství se nadále snižuje. Cílem této práce bylo zjistit poznatky uplatnitelné v ochraně druhu. Výzkum probíhal na Valašsku ve Vsetínských vrších v letech 2011 a 2012. V sezóně 2011 byly prostřednictvím metody zpětných odchytů studovány demografické charakteristiky a mobilita populací na 4 vybraných lokalitách. V sezóně 2012 proběhlo za účelem zjištění biotopových preferencí druhu vyhodnocení reprezentativního počtu obsazených i neobsazených ploch (celkem 179) v oblasti. Data z roku 2011 byla analyzována v programech Jolly a MARK, analýza dat z roku 2012 proběhla pomocí regresního modelu a generalizovaných lineárních modelů. Čtyři populace, zkoumané v roce 2011, byly relativně malé, maximální odhadnuté početnosti dosahovaly 38?92 samců. Denní míra přežívání se pohybovala kolem 96 % a byla ovlivněna výškou a zapojeností porostu, podílem obnažené půdy a teplotami, přičemž saranče lépe přežívaly na plochách s nízkou vegetací a vyšším podílem obnažené půdy. Nejdelší zaznamenaný přesun samce činil 180 m. Regresní model vztahu mezi početností saranče vrzavé a environmentálními faktory sesbíranými v roce 2012 vysvětlil 89 % variability, testované faktory tedy dobře odrážejí pattern výskytu druhu. Ukázalo se, že saranče vrzavá preferuje nižší rozvolněné porosty s obnaženou půdou, které leží na výhřevných jižních svazích a jsou obhospodařovány extenzivní pastvou nebo sečí. Pro přežití druhu je potřeba zabránit dalšímu úbytku stanovišť, přičemž tato musí být udržována pastvou, případně sečí.The rattle grasshopper (Psophus stridulus) was very common on many meadows and pastures during the 1st half of the 20th century. Nowadays it is threatened species, surviving on handful of still vanishing localities. The aim of this thesis was to obtain knowledge useful for the species conservation. Field work took place in Vsetínské vrchy hills in Wallachia region (Czech Republic) in years 2011 and 2012. During season 2011, demography and mobility was examined on 4 chosen localities using the capture-mark-recapture method. In season 2012, habitat preferences were examined by means of evaluating representative number of occupied and unoccupied patches (179 in total) in the area. Data from 2011 were analyzed in programs Jolly and MARK; analysis of 2012 data was done using a regression model and generalized linear models. The four populations examined in 2011 were relatively small; maximal estimated population sizes reached 38?92 males. Daily survival rate was about 96% and was influenced by sward height and density, proportion of bare ground and temperatures. The grasshoppers were better surviving on patches with low vegetation and higher proportion of bare ground. The longest registered distance travelled by male was 180 m. The regression model, describing relation between abundances of the rattle grasshopper and environmental factors collected in 2012, explained 89% of variability, therefore the tested factors reflect pattern of the species occurrence well. Data revealed that the rattle grasshopper prefers patches with short and sparse vegetation and bare ground, which lay on warm southern slopes and are maintained by extensive grazing or mowing. For survival of the species is needed to stop the habitat loss. Localities should be maintained by grazing, possibly mowing.