Studovali jsme uzavřenou populaci ještěrky zední (Podarcis muralis)na lokalitě Štramberk, Přírodní památka Horní Kamenárka , metodou individuálního odchytu pomocí odchytového prutu. U odchycených jedinců byla využita metoda fotografické identifikace.Vytvořili jsme fotografickou databázi 186 jedinců s identifikačním kódem pro každého, na základě kódu jsme porovnali zpětně odchycené jedince dle 1. ? 5. řady ventrálních šupin, u kterých jsme vyhodnotili frekvence změn folidózy pilea a jejich rozsah. Frekvence změn folidózy pilea byla potvrzena, ale studie prokázala, že tyto změny neměly vliv na identifikaci shodných jedinců v průběhu pět iletého sledování. Z výsledků vyplývá, že změny vznikly jako následky zranění u samců, kteří mají vyšší tendence zranit se při hlídkování, obraně teritoria a v soubojích. Nenašli jsme žádné změny, které by fotografie zachytily jako samovolný rozpad. Výzkum potvrdil, že hrudní šupiny nepodléhají žádným změnám a jsou spolehlivým znakem pro identifikaci jedince. Metodu fotografické identifikace můžeme hodnotit jako spolehlivou.We studied an enclosed population of wall lizards (Podarcis muralis) in National Monument Horní Kamenárka, Štramberk, using the method of catching individual lizards with a fishing rod. The method of photographic identification was applied on hereby caught examples. We created a photo database of 186 lizards; each one has its unique identification code. Later we caught the lizards a gain and based on the identification code, we compared the first to fifth row of vertical scales and evaluated the frequency of changes of pholidosis pileus and the scale of these changes. The frequency of changes of pholidosis pileus was confirmed, but the study showed, that these changes had no effect on the identification of individual lizards during the five - year - long observation period. Results show, that the changes were cause by injuries of males, who have greater tendency to hurt themselves during patrolling, defense of territory or fights. We did not observe any changes that could be classified as autonomic disintegration. Research confirmed that thoratic scales do not succumb to any changes and are therefor a reliable feature for identification. The method of photographic identification may be assessed as reliable.