Autorka se v této práci s názvem Výživa k nezletilým dětem zabývá velmi aktuální problematikou, která je dnes laickou veřejnosti i v odborných kruzích velmi diskutována. V předkládané diplomové práci je pozornost věnována především hmotněprávním aspektům dané problematiky. Vzhledem ke stanovenému limitu rozsahu této práce se autorka nevěnuje všem problémům týkajících se vyživovací povinnosti, ale zaměřuje se především na vznik a zánik vyživovací povinnosti rodičů k nezletilým dětem a jednotlivým kritériím, která určují rozsah vyživovací povinnosti, což lze považovat za dnes stěžejní a nejdiskutovanější problematiku spojenou s daným tématem. Práce se věnuje v jednotlivých částech daným institutům s ohledem na úpravu de lege lata s tím, že výklad je doplněn o porovnání s úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku (zákon. č. 89/2012 Sb.). Při analýze je vždy brán zřetel i na soudní judikaturu. Vzhledem k tomu, že u úpravy vyživovací povinnosti není možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu, vyvíjela se judikatura spíše na poli činnosti nižších soudů, což ji činí méně dostupnou. Autorka se snažila zohlednit i poznatky ze své praxe a obohatit práci i o judikaturu nižších soudů. Cílem práce je především analýza problematických míst tuzemské právní úpravy. Pro srovnání je v některých částech práce jako inspirační zdroj pro možná východiska uvedena právní úprava Velké Británie a jiných evropských zemích (např. institut minimálního výživného, objektivizace výživného). V úvodu práce jsou vysvětleny základy institutu vyživovací povinnosti, v kapitole první jsou vymezeny podmínky vzniku a zániku vyživovací povinnosti a její subjekty. Třetí kapitola se věnuje jednotlivým kritériím používaných při určování rozsahu vyživovací povinnosti a problémy s jejich aplikací. Další kapitoly práce se zabývají podrobněji možností objektivizace výše výživného v porovnání s anglickou a rakouskou právní úpravou. Autorka dospěla k závěru, že některé oblasti právní úpravy vyživovací povinnosti mají své mezery, které nejsou řešeny ani v NOZ a bylo by potřeba je de lege ferenda upravit, nejlépe novelizací ustanovení NOZ dopadajících na problematiku vyživovací povinnosti.The author in her work "The maintenance of minor child" is looking into a very topical issue which is now in the general public and professional circles very discussed. In this thesis, attention is paid to the substantive aspects of the issue. Based on the established limits to the scope of this paper, the author does not address all the issues related to maintenance obligations of the ones involved, but especially the creation and termination of parental maintenance obligations for underage children and each of the criteria that determine the amount of maintenance obligations. The paper deals with the individual parts by the institutes with regard to the treatment of de lege lata that interpretation is supplemented by comparison with the regulation contained in the new Civil Code (Act No. 89/2012 Coll.). While analyzing it is imperative to take into account consideration and the case law. Given that the amendment of the regulation on maintenance obligations is not possible to appeal to the Supreme Court, the case law developed in the field of activity rather lower courts, which makes it less accessible. The aim of this work is to analyze problem areas of domestic legislation. For comparison, in some parts of this study is as a source of inspiration for possible solutions mentioned legislation in the UK and other European countries (eg Institute minimal maintenance, maintenance objectification). The introduction explains the basics of institute of maintenance obligations; the first chapter establishes the conditions and termination of maintenance and its subjects. The third chapter is devoted to each of the criteria used in determining the extent of maintenance and problems with their applications. Other chapters deal with opportunities in objectification the amount of maintenance in comparison with the English and Austrian legislation. The author concludes that some areas of law related to maintenance obligations have their gaps that are not addressed in new Civil Code (Act. No. 89/2012 Coll.) and would need to be somehow adjusted.