Ve své práci se zaměřuji na umění japonského středověku, především přelom 14. ? 15. století, kdy vrcholil vliv zen-buddhismu na umění. Zaměřuji se na tři umělecké disciplíny, výtvarné umění, divadlo a poezii. Z každé jsem vybrala nejvýznamnějšího představitele daného oboru, malíře Seššúa, dramatika Zeami Motokija a básníka Šótecua, jež pojí přibližně stejná doba, ve které žili, všichni tři také byli zenovými mnichy a zároveň uměleckými génii, kteří tvořili v duchu tohoto učení. Rozborem děl těchto autorů hledám základní estetické principy vycházející ze zenu, které následně rozebírám. Dále sleduji vzájemné prolínání jednotlivých uměleckých forem. Cílem mé práce je uvedení těchto principů v širších historicko-kulturních souvislostech a snaha ukázat propojenost umění, života a náboženství v daném období.The focus of my work is the art of Japan in the middle ages, above all the turn of 14th to 15th century, when the influence of Zen-Buddhism on arts was at its peak. I concentrate on three areas of arts, fine arts, theater and poetry. From these I have chosen the most influential representatives, the painter Sesshu, playwright Zeami Motokiyo and the poet Shotetsu, which are related by the same era, all of them were Zen monks and great artists creating their works in the spirit of Zen. Through the analysis of the works of these authors, I search for elemental aesthetic principles arising from Zen, which are analysed consequently. Furthermore I look for mutual blending of particular art forms. The goal of my work is the presentation of these principles in a broader historical and cultural context and to show the interconnection of arts, life and religion in the selected era.