Diplomová práce pojednává o problematice zásad, které ovládají činnost veřejné správy. Cílem je podat určitý soubor těch nejdůležitějších zásad, tyto charakterizovat a jedné z nich se věnovat podrobně. Celou práci je možno rozdělit do tří celků. První se věnuje pojmům zásada a princip z pohledu teorie práva. Je zde krátce zmíněn teoretický rozdíl mezi zásadou a principem, typologie právních principů a jejich role v právním řádu. Následuje pojednání o původu principů, kde docházím k závěru, že právní principy prvotně byly součástí přirozeného práva a odtud se díky legislativnímu procesu přenesly do právního řádu jako psaného a závazného normativního systému. Pozornost je věnována i tomu, zda jako právní principy je možno označit také ty, jež jsou součástí jiného, mimoprávního systému, a zda je tak možno hovořit o nepsaných právních principech. Domnívám se, že všechny právní principy jsou obsaženy určitým způsobem v právních normách a z nich je pouze třeba je dovodit deduktivními metodami a logickým úsudkem. Pro účely této práce jsem si dovolil provést určité rozčlenění zásad směrodatných pro činnost veřejné správy do tří kategorií. Jedná se o ty na ústavní úrovni, kde jsem se zabýval těmi stěžejními obsaženými v Hlavě první LZPS; dále ty, jež jsou uznávány na mezinárodní úrovni a za třetí ty, které jsou uvedeny v úvodních ustanoveních správního řádu. V druhé části jsou rozebírány jednotlivé zásady obsažené v §§ 2-8 správního řádu, poněvadž ten představuje stěžejní právní předpis pro činnost správních orgánů. U většiny z nich je poukázáno na propojenost s jinými zásadami, především těmi ústavními. V mnohých případech tyto obecné zásady jsou "rozvedeny" v konkrétních ustanoveních správního řádu. Poslední celek práce představuje kapitola zevrubně rozebírající zásadu legitimního očekávání. Je zde vystopováno, kdy se toto označení začalo prvně používat a jak postupně tato zásada pronikala pro českého právního prostředí. Prostor je věnován rovněž tomu, jakými jinými termíny bývá legitimní očekávání označováno a jak obsah této zásady vymezují nejrůznější čeští právní teoretikové ve spojitosti s jinými zásadami. Jako cenný poznatek se mi jeví nalezení čtyř "pramenů", na základě nichž adresátu veřejné správy vzniká v konkrétním případě legitimní očekávání, tedy jakési jeho vnitřní přesvědčení, jak bude v jeho případě rozhodnuto. Jak se legitimní očekávání uplatňuje v praxi, je ukázáno na několika případech, které rozhodoval NSS.This MA thesis deals with the issue of guidelines which govern the activities of public administration. Its goal is to present a certain collection of the most important guidelines, to characterise them, and to deal with one of them in detail. The thesis is divided into three coherent sections. The first section deals with the terms guideline and principle from the point of view of law theory. There are briefly mentioned the theoretical differences between a guideline and a principle; the typology of legal principles; and their role in the legal system. Then there is the description of the origin principles in which I conclude that legal principles originally were part of natural law and from there they were transferred by the legislation process into the legal system as a written and binding normative system. It is also discussed whether it is possible to describe as legal principles those principles which are part of a different, non-legal system, i.e. if it is possible to recognise them as a kind of unwritten legal principles. I think that all legal principles are in some way contained in legal standards and from the standards they only need to be derived by deductive methods and logical reasoning. For the purposes of this thesis I divided the guidelines which are decisive for the activities of public administration into three categories. The first group are guidelines on the constitutional level. Among these I have dealt with the crucial ones contained in Chapter I of the Charter of Fundamental Rights and Basic Freedoms. The second group are guidelines which are acknowledged on the international level. The third group are those stated in the introductory provisions of the Administrative Procedure Code. In the second section of the thesis I analyse individual guidelines contained in §§ 2-8 of the Administrative Procedure Code since it represents the essential legal regulation for the activities of administrative bodies. For most of these guidelines I point out their interconnection with other guidelines, mainly those on the constitutional level. In many cases these general guidelines are developed in the specific provisions of the legal system. The last section of the thesis analyses thoroughly the guideline of legitimate expectation. It is traced where this term was first used and how this guideline gradually entered the Czech legal environment. It is summarised what other terms are used for legitimate expectation and how the content of the guideline, in connection with other guidelines, is delimited by various Czech law theorists. A valuable result in this respect is, in my view, the finding of four "sources", based on which those governed by public administration develop, in a particular case, legitimate expectation, i.e. a kind of inner conviction, what the ruling will be in their case. How legitimate expectation is applied in practice is shown on several example rulings of the Supreme Administrative Court.