Princip proporcionality je jednou z hlavních argumentačních metod uplatňovaných ÚS při aplikaci ústavy. Soud jím řeší kolize základních práv s jinými ústavně chráněnými hodnotami - jinými základními právy nebo veřejnými zájmy. Spočívá v nalezení přiměřené rovnováhy mezi zásahem do základního práva a intenzitou důležitosti svědčící ve prospěch kolidující, ústavou aprobované hodnoty. Vývoj této metody se ubíral dvojí cestou - doktrinální a judiciální. Cesta doktrinální vychází ze základních ontologicko-gnoseologických otázek o pojmu práva a právní normy, a z nich vyplývajících potřeb specifické metodologie k aplikaci ústavního práva. Cesta judiciální naopak vychází z konfrontace ústavních soudů s paradigamtem přímé aplikovatelnosti ústavy. Práce, která se Vám právě dostává do rukou, popisuje podstatné momenty obou těchto vývojových cest. Jádrem práce je zhodnocení uplatnění této doktríny v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Dále se práce zabývá posouzením, zda princip proporcionality splňuje kritéria vyplývající z povahy principu proporcionality jako metodologie nalézání práva, tedy předvídatelnosti soudcovského rozhodvání a vyloučení libovůle ze strany soudu.The principle of proportionality is one of the principal methods of argumentation used by the Constitutional court in the application of the constitution. The court uses this principle to resolve collisions between the constitutional rights and other constitutionally protected values, i.e. other basic rights or public interests. The principle aims to find a reasonable balance between the interference into basic rights and the intensity of the importance standing in favour of the colliding, constitutionally protected value. The evolution of this method has branched out into two ways - doctrinal and judicial. Basic ontological-epistemological questions dealing with the concept of law and legal norms served as a base for the doctrinal approach, which is using them as grounds to the needs of specific methodology in the application of constitutional law. The judicial approach, on the other hand, is based on the confrontation of constitutional courts and the paradigm of constitutional applicability. This thesis describes the crucial moments of the two branches of evolution. The core of the thesis lies in the evaluation of the application of this doctrine in the decision-making practice of the Constitutional Court of the Czech Republic. The other focus of the thesis is the assessment whether the principle of proportionality meets the criteria on which it is based, such as the methodology of law finding, i.e. the predictability of court decisions and the exclusion of court arbitrariness.