Komunikace je činnost typická pro lidskou společnost, proto jsme se věnovali obecnému vymezení komunikace a jejím typům, ale také oblasti sociální komunikace a interakce. Charakterizovali jsme komunikativní kompetenci a možnosti jejího rozvoje. Nejdůležitější kapitolou teoretické části práce je pedagogická komunikace, jež popisuje vliv jednotlivých charakteristik výchovně-vzdělávacího procesu na komunikaci ve vyučování. Dále jsme se soustředili na některé výpovědní modifikace v mluveném projevu a na školní dialog, který je nejčastější formou vyjadřování žáků ve vyučování, včetně role otázek učitelů. V empirické části jsme charakterizovali všechny části výzkumného šetření. Pomocí předvýzkumu jsme ověřili předmět výzkumu i výzkumné metody. Jako hlavní metody výzkumu jsme zvolili rozhovor, pozorování a analýzu audiozáznamu a výsledky jsme podrobili statistické analýze. Zjištěné výsledky považujeme za přínosné pro pedagogickou praxi, protože charakterizují některé jazykové jevy v mluvené komunikaci žáků na 2. st. ZŠ. Také naznačují možnosti učitelů při pokládání otázek žákům ve vztahu k rozvoji žákovské komunikativní kompetence.Communication is an activity typical for human society; therefore we focused on general description of communication and its types as well as area of social communication and interaction. We described communicative competence and possibilities of its development. The most important part of the theoretical part of the thesis is pedagogical communication which describes some features of the educational process. Furthermore, we described chosen syntactic modification and their effect on pupils? speech comprehension. We focused also on school dialog, which is the most frequent form of pupils? utterances within lessons, and the influence of various types of teacher?s questions on pupils? answers. In the empirical part of the thesis we described all parts of the research. On the basis of the pre-research we verified the subject of the research and the research methods. The main methods of the research are interview, observation and audiorecord analysis; the results were submitted to statistical analysis. The gained results are helpful to practical education because they describe some linguistic features of pupils? speech at the lower secondary school. They also suggest possibilities in the way teachers ask questions, which might positively influence the development of pupils? communicative competence.