Cílem diplomové práce je zjistit, zda lidé, co mají vysokou míru smysluplnosti, nejsou v životě tak spokojení jak by se mohlo na první pohled zdát. Výzkum hodnotí lidi nad 40 let, u kterých se předpokládá již určitá míra prožitých zážitků, bohužel i takových jako je například smrt, což se u mladších lidí v tak velké míře nepředpokládá. Je zde také otázkou, jestli osobnostní nastavení člověka může tuto míru spokojenosti a smyslu života nějak ovlivnit. Jestli lidé neurotičtí, budou v životě méně spokojeni, než například lidé otevřeni vůči zkušenosti, lidé svědomití, přívětivý nebo extravertní. Tyto osobnostní charakteristiky jsou zjištěny pomocí dotazníku NEO-FFI. V textu dochází k porovnávání a vysvětlení teoretických východisek z knih (zabývajících se životní spokojeností, smyslem života, existenciální psychologií nebo logoterapií.) Text je doplněn různými podobnými výzkumy na toto téma, o smyslu lásky a osudu a nesmyslu sebevraždy a závislosti, také o hodnotách člověka a jejich funkcí. V závěru práce se vyvrátí předpoklad, že lidé s vysokou mírou smysluplnosti by neměli být spokojení, byl objeven statistiky významný rozdíl mezi dotazníkem DŽS a ESK.(Dotazník živ. spokojenosti a Existenciální škála) Práce obsahuje i velmi překvapivé zjištění, že předpoklad toho, že lidi otevření by měli být se svým životem spokojeni, to se ale ve výzkumu nepotvrdilo.The aim of this thesis is to ascertain whether people with high rates of meaningfulness are in life, in fact, not as satisfied as it may seem from the first sight. The research was evaluating people above 40 years of age, who presumably have higher rates of experience, unfortunately even with death, which cannot be presumed within the younger generations. Furthermore, the paper reflects on the hypothesis whether the rates of satisfaction with life and meaning of life can be influenced by the personal profile of an individual, whether neurotic people will be less satisfied with their life compared to people opened to new experience, conscientious people, amiable people and extroverts. These personal characteristics are evaluated by the NEO-FFI questionnaire. The theoretical bases from various books (dealing with life satisfaction, meaning of life, existential psychology or logotherapy) are compared and explained in the text with regard on its main objective. The text is supplemented with information from similar researches on this subject, dealing with the topics of meaning of love and fate, nonsensicality of suicide and addiction and also personal values and their functions. The conclusion of this thesis is disproval of the assumption that people with high rates of meaningfulness are less satisfied and discovery of statistically significant difference between the LSQ and ES questionnaires (Life satisfaction questionnaire and Existential scale). Moreover, the thesis presents a very surprising disproof of the original supposition that more opened people are more satisfied with their life by the results of the research.