Cílem práce je pokusit se o identifikaci, analýzu a popis několika produktivních prostředků vyjadřování emotivity v konverzačních interakcích mladých Japonců. Emotivita je zde definována jakožto aspekt jazyka vyjadřující postoje mluvčího k obsahu promluvy, komunikačnímu partnerovi a komunikačnímu aktu. Konkrétně se práce zaměřuje na: (1) postpozice, (2) citace přímých řečí a postojů pomoci výrazu mitai-na (něco jako), (3) záporné adjektivní formy se specifickou stoupavou intonací vyjadřující žádost o potvrzení sdílení postoje a (4) prostředky despecifikace konce výpovědi se zaměřením se na eliptická nominální zakončení. Práce je založena na primárním empirickém výzkumu konverzačních interakcí mladých Japonců, a to jak v jejich formě mluvené, tak i ve formě textové komunikace prostřednictvím počítačové sítě.The purpose of the study is to attempt to identify, analyze and describe several productive means of the linguistic encoding of emotivity in contemporary Japanese youth's conversational interactions. The study defines emotivity as an aspect of language which encompasses the speaker's attitudes towards the contents of the utterance, the partner and the act of communication. In particular, the study addresses: (1) non-predicate-final constituent order, (2) "quotations" of speech and attitudinal stance framed by mitai-na ("something like"), (3) question-like agreement-requesting negative adjectival form, and (4) despecification of utterance ending with a special focus on the utterances containing nominal phrases used utterance-finally. The study is based on primary empirical research of Japanese youth's face-to-face and text-based computer-mediated conversational interactions.