Práce se zabývá analýzou obrazu čínsko-japonského sporu o ostrovy Diaoyu/Senkaku v čínském mediálním diskurzu. Na konkrétním příkladu diskurzu zaměřeného na incident u ostrovů na podzim roku 2010 jsou dále zkoumány otázky posilování čínské národní identity a jednoty a především toho, jak jsou v diskurzu konstruovány v opozici vůči japonskému protivníkovi. Po vytvoření teoretického rámce pro zkoumání mediálního diskurzu a nastínění čínského mediálního kontextu následuje samotná analýza, která se zabývá především užitými formulacemi, rolí historie v dnešním čínském diskurzu, reprezentací aktérů, užitým lexikem vyjadřujícím hodnotící postoje a motivem sjednocení. Na základě poznatků získaných v průběhu práce je vyvozen závěr shrnující a interpretující roli obrazu Japonska v čínském diskurzu.This thesis is concerned with the analysis of the image of the Sino-Japanese dispute over the Diaoyu/Senkaku Islands in the Chinese media discourse. We use the concrete example of discourse in the period of an incident happening near the islands in autumn 2010 to analyse the strengthening of Chinese national identity and unity, and especially to see how these are constructed in opposition to the Japanese rival. After establishing a theoretical framework for the analysis of media discourse and outlining the Chinese media context, we continue with the analysis itself. This analysis is concerned mainly with the formulations used by the Chinese journalists, the role of history in nowadays Chinese discourse, the representation of the social actors, the lexicon expressing evaluative meanings and the theme of unification. We use the findings obtained during the analysis to make a conclusion summarizing and interpreting the role of the image of Japan in Chinese discourse.