Cílem této diplomové práce bylo zjistit možné souvislosti mezi prožívanou životní smysluplností adolescentů a přítomností projevů mentální ortorexie, jakožto jedné z nových poruch příjmu potravy. V prvním oddíle teoretické části práce jsme se věnovali konceptu smyslu života a dále také teoretickým východiskům možného vztahu mezi existenciální frustrací a poruchami příjmu potravy. V druhém oddíle teoretické části jsme se pokusili nastínit problematiku poruch příjmu potravy se zaměřením na fenomén mentální ortorexie. Praktická část byla podložena kvantitativním výzkumem, jenž se zaměřil na cílovou skupinu adolescentů, u kterých byla zjišťována úroveň prožívané smysluplnosti života a přítomnost projevů mentální ortorexie. Výzkumný soubor čítal 105 respondentů (67 žen a 38 mužů), kterým byl předložen Bratmanův dotazník zjišťující projevy mentální ortorexie (MO) a dále dotazník zjišťující míru prožívané smysluplnosti života (existenciální škála ESK). Nejprve jsme se pokusili zjistit prevalenci mentální ortorexie v rámci výzkumného vzorku. Výskyt projevů MO byl rozdělen na dvě části; 29 % (37 žen a 19 mužů) zúčastněných bylo vyhodnoceno jako osoby inklinující k mentální ortorexii, 1 % (1 žena) reprezentovalo osoby trpící mentální ortorexií. Prostřednictvím statistických výpočtů (neparametrický Mann - Whitney U - test) byl v rámci výzkumného souboru zjištěn rozdíl ve výskytu projevů mentální ortorexie na základě pohlaví. V Bratmanově dotazníku MO dosahovaly ženy signifikantně více bodů, což potvrzují i statistiky vyšší prevalence PPP (poruchy příjmu potravy) u žen. A to vše přesto, že v případě mentální ortorexie by měl být, dle některých zahraničních výzkumů, výskyt této konkrétní poruchy u obou pohlaví rovnoměrně rozložený, či dokonce mírně vyšší u mužské populace. S využitím statistické analýzy (především Pearsonovy korelace) byl zjištěn statisticky významný negativní vztah mezi prožívanou životní smysluplností a projevy mentální ortorexie (čím vyšší počet bodů dosažených v dotazníku mentální ortorexie, tím nižší skóre na škále celkové smysluplnosti v ESK). Podobně jsme se zaměřili na zjišťování vzájemných vztahů mezi projevy mentální ortorexie a skórováním v dalších škálách ESK. Tak byla potvrzena statisticky významná negativní korelace mezi projevy mentální ortorexie a mírou ?sebeodstupu? (dílčí škála ESK). Jinými slovy, respondenti s nízkým skóre na škále ?sebeodstupu? dosahovali signifikantně vyššího bodového skóre v dotazníku MO, než Ti, kteří dosahovali průměrných a vyšších skórů na škále ?sebeodstupu?. V poslední řadě jsme zkoumali vzájemný vztah mezi projevy mentální ortorexie a vyšší mírou ?odpovědnosti?. V tomto případě nebyla zjištěna signifikantní korelace mezi skóre na škále ?odpovědnosti? a body dosaženými v dotazníku MO. Tuto práci považujeme za přínosnou zejména proto, že v České republice doposud neexistuje dostatek odborných informací o mentální ortorexii ani o možné souvislosti mezi poruchami příjmu potravy a nedostatkem smyslu života. Domníváme se tedy, že tato studie by mohla posloužit nejen jako inspirace pro další možné výzkumy v této oblasti, ale též jako podklad pro tvorbu různých preventivních programů zaměřených na poruchy příjmu potravy.The aim of this diploma thesis was to determine possible links between experienced meaningfulness of life in adolescents and the presence of symptoms of mental orthorexia, as one of the new eating disorders. In the first section of the theoretical part we have focused on the concept of the meaning of life and also on the theoretical background of a possible relationship between existential frustration and eating disorders. In the second section of the theoretical part we have tried to outline the issues of eating disorders with a focus on the phenomenon of mental orthorexia. The practical part was supported by quantitative research, which has focused on the target group of adolescents, among whom the level of experienced meaningfulness of life and manifestations of the presence of mental of orthorexia was examined. The sample included 105 respondents (67 women and 38 men), to whom a Bratman?s questionare (which detects symptoms of mental orthorexia ?MO?), as well as questionnaire on the level of experience the meaningfulness of life (existential range ESK) was submitted. At first, we attempted to determine the prevalence of mental orthorexia within the researched sample. It was divided into two parts; 29 % of the participants (37 women and 19 men) were evaluated as persons inclining to mental orthorexia, 1 % (1 female) represented persons suffering from mental orthorexia. Through statistical calculations (nonparametric Mann - Whitney U - test) there was found a difference in the occurrence of mental orthorexia based on sex in the research sample. In the Bratman?s questionnaire MO significantly more points were achieved by women, which is even confirmed by statistics of higher prevalence of eating disorders (ED) in women. However, according to some foreign studies the incidence of this specific disorder should be evenly spread between both sexes, or even slightly higher within the male population. Using statistical analysis (mainly Pearson?s correlation) there was found a statistically significant negative relationship between experienced meaningfulness of life and symptoms of mental orthorexia (the higher number of points earned in the mental orthorexia questionnaire, the lower the overall score on a scale of meaningfulness in the ESK). Similarly, we have focused on the detection of relations between symptoms of mental orthorexia and scores in other scales of the ESK. By this means there was confirmed a statistically significant negative correlation between symptoms of the mental orthorexia and the rate on the scale "self-distance" (a sub-scale of the ESK). In other words, the respondents with low scores on the scale "self-distance" achieved a significantly higher score in the MO questionnaire, than those who achieved average and higher scores on the scale ?self-distance?. Finally we examined the mutual relationship between the symptoms of mental orthorexia and a higher rate of "responsibility". There was not found any significant correlations between scores on the scale of "responsibility" and the scores in the MO questionnaire in this case. We consider this work beneficial especially because of the fact, that there is not sufficient scientific information about the mental orthorexia or about a possible link between eating disorders and lack of meaning of life in the Czech Republic. We therefore believe that this study could serve as an inspiration not only for possible further research in this area, but also as a basis for various prevention programs concentrating on eating disorders.