Předmětem této práce bude otázka, zda je možné squatting považovat za sociální problém a tím pádem za oblast pozornosti sociální práce. Práce je teoretického charakteru a je členěná do čtyř kapitol. První kapitola objasňuje politické pozadí squattingu. Druhá kapitola se věnuje squatterství samotnému, poukazuje na motivaci a rozdělení squattingu a nastiňuje bytovou politiku a sociálně kulturní centra. Jako poslední součást této kapitoly je legislativní ukotvení. Třetí kapitola obsahuje historii neoprávněného obsazování objektu. A poslední se soustředí na samotnou otázku squattingu a sociální práce.