Předložená práce hodnotí reakci autonomního nervového systému na vystavení 72 minutové kontinuální normobarické hypoxii a následné 60 minutové zotavení. Testovaný vzorek 10 mužů byl vystaven simulaci nadmořských výšek (3000 m, 4000 m, 5000 m, 6000 m) a jednomu kontrolnímu měření (200 m). Aktivita ANS byla snímána s využitím metody spektrální analýzy variability srdeční frekvence. Součástí experimentu bylo také snímání dechové a srdeční frekvence. Z výsledků studie vyplývá, že při hodnocení věkově závislými komplexními indexy byl zjištěn celkový nárůst aktivity ANS při hypoxickém zatížení mezi 3000 m až 6000 m se stoupající tendencí i po ukončení expozice. Během zotavení se hodnoty celkového skóre měly tendenci navracet ke vstupním hodnotám, kromě 6000 m. Se zvyšující se simulovanou nadmořskou výškou dochází k nárůstu frekvence srdce. Normobarická hypoxie, ale také další faktory jako hyperkapnie a dechová frekvence mají vliv na nárůst aktivity vagu.defence of the diploma?s thesis: 2012 Abstract: The present study evaluates the response of the autonomic nervous system in 72 minutes of continuous exposure to normobaric hypoxia followed by a 60 minute recovery period. The test sample of 10 men were exposed to simulated altitudes (3000 m, 4000 m, 5000 m, 6000 m) and one control measurement (200 m). Activity of the ANS was scanned using the method of spectral analysis of heart rate variability. The experiment also scanned breathing frequency and heart rate. The study results show that when evaluating the age-dependent complex indices, an increase of ANS activity was found in hypoxic load of between 3000 m and 6000 m with an increasing tendency even after the end of exposure. During the recovery phase, the value of the total score tended to return to the baseline, except at 6000 m with increasing simulated altitude there is an increase in heart rate. Normobaric hypoxia, but also other factors such as hypercapnia and respiratory rate, have an effect on the increased vagal activity.