Cílem práce byla studie kresby postavy a její využití v diagnostice psychických poruch. Specifické znaky v kresbě postavy byly porovnávány s diagnózou stanovenou psychiatrem (dle MKN-10) u pacientů s psychotickou nebo neurotickou poruchou a u osob bez psychické poruchy. Práce se zabývá příčinami vzniku psychických poruch z hlediska dědičnosti, vlivů prostředí, zátěžových situací, osobnosti a salutogeneze. Blíže se zaměřuje na poruchy neurotické a psychotické, dynamiku jejich vzniku, jednotlivé druhy. Obsahuje popis příznaků, patogenezi z pohledu různých psychologických teorií a průběh nemoci. Jsou zmiňovány možnosti psychodiagnostiky, zejména projektivní metoda Test kresby lidské postavy. Také se zabývá teorií úzkosti a možnostmi jejího testování. Samotný výzkum je rozdělen do pěti hypotéz, z toho čtyři sledují souvislosti mezi kresbami tří skupin (psychotičtí pacienti, neurotičtí pacienti a kontrolní skupina) a diagnózou. Byly shledány souvislosti či rozdíly mezi vybranými skupinami. Pátá hypotéza se týká korelace mezi úzkostí v testu kresby lidské postavy a testem KSAT, která se nepotvrdila. Výzkum ukázal, že využití specifických znaků v kresbě postavy pro pomocnou diagnostiku psychických poruch vykazuje dostatečně relevantní data, ale přesto z nich nelze získat diagnostickou jistotu a diagnostik si může pouze udělat náhled na situaci pacienta pomocí projektivního testu.The main objective of this project was to study drawings of human figure as a potentially valuable tool in diagnosis of psychological disorders. The key features of the drawings were correlated to clinically assessed diagnosis (ICD -10) of psychotic or neurotic disorder or a healthy mind status. In the introductory part, the thesis summarizes causes of mental disorders in terms of inheritance, environmental influences, stress situations, personality and salutogenesis. It describes symptoms, pathogenesis and disease progression from the perspective of various psychological theories while it focuses at neurotic and psychotic disorders, the dynamics of their formation and their categories. The psychological evaluation approaches are mentioned, particularly a projective test method of drawing the human figure. The theory of anxiety and possibilities of its testing are also explained. The research part is defined by five hypotheses; four of them expect differences or particular features present in the drawings of the three groups (psychotic patients, neurotic patients and control group) and their association to the particular diagnosis. We have indeed found correlations and differences between selected groups. The fifth hypothesis which relates to correlation between anxiety in figure drawing test and in the KSAT test was not confirmed. Research has shown that in the groups of neurotic and psychotic patients the frequency of the specific features in the figure drawings has been significantly higher than in the control group. The results suggest an advantage of using the projective test in the diagnostic process. Nevertheless, for achieving a diagnostic certainty additional tests are still necessary.