Mnohoaspektový přístup k britskému politickému diskursu Dizertační práce prezentuje empirický výzkum v oblasti britského politického diskursu (interview tváří v tvář), který se zaměřuje na výzkum (makro)-komunikačních strategií používaných jak reportérem (J. Paxmanem) tak dotazovanými politiky (Ch. Kennedym, T. Blairem, M. Howardem a G. Gallowayem). Obecný přístup k výzkumu je inspirován Vachkovým pohledem na jazyk, který je definován jako ?systém vzájemně se ovlivňujících systémů?. Jedním z cílů dizertace je tedy ukázat, jak je pragmatická perspektiva, která je definovaná především maximami a principy, propojena se segmentální úrovní jazyka. Tato studie se tedy snaží nejen o popis jednotlivých (makro)-komunikačních strategií jako jsou: nepřímost, ironie, zdvořilost, vágnost a další; ale zároveň se také snaží ukázat jejich propojení s makro-komunikačními záměry reportéra a politiků. Aplikací interdisciplinárního přístupu, který zdůrazňuje zejména pragmatickou perspektivu a testováním několika teoretických přístupů se tato studie snaží rozpracovat komplexní analýzu, kterou by bylo možno aplikovat také na jiné typy diskursu a využít např. novináři popřípadě jinými odborníky, kteří se zabývají analýzou (makro)-komunikačních strategií mluvčích.The Multifaceted Nature of British Political Discourse The dissertation presents empirical research in the field of British political discourse (face-to-face interviews) focusing on the exploration of (macro)-communication strategies used by the interviewer (J. Paxman) and interviewees (C. Kennedy, T. Blair, M. Howard and G. Galloway). The overall framework of the study is inspired by Vachek?s view of language as a ?system of systems?. Thus, the dissertation aims to explore how the pragmatic perspective of language, defined mostly by maxims and principles, is interconnected with segmental planes of language. Not only does the study describe individual (macro)-communication strategies such as indirectness, irony, politeness, vagueness and others, it also aims to show their interplay with the interviewer?s and interviewees? macro-communication intentions. By applying the interdisciplinary approach, stressing mainly the pragmatic perspective, and testing several theoretical approaches, the study aims to develop a type of comprehensive analysis that could also be applicable to other types of discourse, and thus useful for e.g. journalists or other specialists involved in the analysis of speakers? (macro)-communication strategies.