Cílem této práce je prozkoumat překladovou stránku nejstaršího českého biblického překladu, kolektivního překladatelského díla vzniklého před rokem 1360. V rámci tohoto překladu je tradičně rozeznáván styl deseti až jedenácti překladatelů, rozdělených do dvou skupin "K" a "P" podle staročeských ekvivalentů užívaných za latinské slovo sacerdos (kněz nebo pop). V naší práci se soustředíme především na překladatelský styl prorockých knih, které jsou přisuzovány překladateli ze skupiny K. Styl tohoto překladatele je pokládán za ojedinělý v celém biblickém překladu, přestože má některé rysy shodné s ostatními knihami vzniklými v rámci skupiny K. Základní otázka našeho průzkumu zní, zda lze jedinečnost stylu překladatele prorockých knih rozpoznat na základě relevantních jazykových a stylistických charakteristik, a odlišit tak jeho styl od stylu zbylých textů skupiny K. V teoretické části naší práce představujeme metodu autorské atribuce P. Vašáka a modifikujeme ji pro atribuci překladových textů. V praktické části je tato metoda užita při průzkumu lexikální stránky prorockých knih. Zaměřili jsme se na staročeské ekvivalenty latinských plnovýzamových slov, na staročeské ekvivalenty latinských neplnovýzamových slov, na průzkum staročeských dublet a na porovnání překladu dvou identických paralel biblického textu. Všechny tyto průzkumy ukázaly, že překladatelský styl prorockých knih není na základě relevantních jazykových a stylistických znaků vydělitelný ze stylu ostatních textů překladatelské skupiny K. Naše interpretace těchto výsledků zní, že shoda překladatelského stylu prorockých knih se stylem dalších textů skupiny K by mohla ukazovat na společného překladatele všech těchto textů. Tímto překladatelem by mohl být tzv. Dominikán, významná postava českého středověkého písemnictví.The aim of this thesis is a survey of the first translation of the Old Czech Bible, a collective translation project, originating in about 1360. Ten to eleven translators are generally recognized within this translation, further divided into two groups labelled "K" and "P," according to the Czech equivalents used for the Latin word sacerdos (kněz or pop). This thesis focuses on the style of the translation of the Prophetic Books, which are attributed to an individual translator from group K. His style is considered unique in the entire Old Czech Bible translation, although it is in some respects similar to the other books produced by the group K. The main question dealt with in this research is whether the uniqueness of style in the translation of the Prophetic Books could be recognized on the basis of relevant linguistic and stylistic features and discerned from the styles of the other texts of group K. In the theoretical part of this thesis, an attribution method based on the authorship attribution method of P. Vašák is introduced and modified for the attribution of translated texts. In the research that follows, this method is applied on the lexicon of the Prophetic Books. It focuses on the Old Czech equivalents of Latin notional words, Latin function words, Old Czech doublets and on comparing the translations of two biblical parallel texts. All these surveys have shown that the style of the translation of the Prophetic Books is generally not discernable from the style of the other books of the translation group K. Based on the above outcomes, this thesis proposes that the similarity of the style of the Prophetic Books with the style of the other books translated by group K could indicate that all these books are the work of the same translator. This translator might perhaps be identified as the so-called Dominican, an illustrious person of the Czech medieval literature.