Hlavním cílem práce je studium postavení lexikálních přejímek z němčiny v současné francouzštině, konkrétně jejich frekvence v moderním psaném jazyce a dále míra jejich znalosti a používanosti dnešními rodilými mluvčími. Východiskem pro vytvoření pracovního korpusu byl francouzský slovník Trésor de la langue française, z něhož bylo na základě důkladné etymologické a typologické analýzy vybráno 103 jednotek německého původu, které byly nejprve zasazeny do kulturně-historického kontextu a následně podrobeny dalšímu studiu: V první fázi byl proveden výzkum absolutní frekvence těchto lexémů na materiálu novinových článků prostřednictvím internetových serverů předních francouzských novin a periodik Libération, Le Figaro a Le Nouvel Observateur v časovém rozmezí 1. 1. 2000 ? 31. 10. 2010. V souvislosti s metodologií této etapy výzkumu autorka mimo jiné pojednala o charakteristikách publicistického stylu, o některých problematických aspektech lexikální statistiky, především výzkumu frekvence lexikálních jednotek prostřednictvím internetu, a o specifikách zkoumaných slov. Z výsledků vyplynulo, že germanismy se v moderní francouzštině vyskytují v malé míře a jejich frekvence je ve většině případů velmi nízká. U mnohých z nich lze konstatovat expresivní charakter nebo pejorativní nádech, časté jsou mezi nimi také hovorové/slangové výrazy. Druhé fázi analýzy byly podrobeny pouze jednotky, jejichž frekvence v psané francouzštině se pohybovala v rozmezí 0 - 30. Průzkum byl proveden dotazníkovou formou (písemně) a zúčastnilo se ho 168 respondentů. Ukázalo se, že míra znalosti a používanosti sledovaných jednotek koreluje s výsledky předchozí etapy výzkumu, s výjimkou několika výrazů převážně hovorového/slangového až argotického charakteru, které jsou vlastní téměř výhradně mluvenému projevu. Z hlediska sociologické struktury sledovaného vzorku respondentů je možné říci, že jistými znalostmi slov německého původu ještě disponují zástupci starší a staré generace převážně mužského pohlaví a s vyšším stupněm vzdělání, z nichž mnozí mají větší či menší znalosti německého jazyka nebo jsou/byli v kontaktu s obyvateli germanofonní země. Pro mladou generaci představují germanismy již téměř neznámou část lexika, z čehož lze vyvodit závěr, že lexikální výpůjčky v současné francouzštině spějí k zániku.The aim of the thesis is to study the position of German loan-words in contemporary French. Concretely, the work deals with their frequency in the written language and shows to what degree they are known and used by todays native speakers. The base of the work was the French dictionary Trésor de la langue française, from which the autor isolated a corpus of 103 lexemes of German origin, which were firstly contextualized from the cultural-historical point of view and then analysed them in more detail: In the first part of the thesis the author did a research on the absolute frequency of these lexems. The reasearch was based on publicistic texts through the medium of the Internet servers of notable French newspapers and periodicals Libération, Le Figaro and Le Nouvel Observateur since 1. 1. 2000 to 31. 10. 2010. Within the context of the methodology of this stage of reasearch, the author also dealt with the characteristics of publicistic style, with various problematic aspects of lexical statistics and in particular with the reasearch of the frequency of lexical units through the medium of the Internet and with the specifics of the studied words. The results show that Germanisms occur in modern French rarely and their frequency is mostly very low. Many of them have an expressive character or a pejorative feature, very often colloquial/ slang expressions can be found among them. The second stage of the analyses focused only on those lexems, whose frequency ranged in written French from 0 to 30. The reasearch was realised through the medium of written questionnaires answered by 168 respondents. It was proved that the degree of knowledge and usage of the studied units correlates with the results of the previous stage of the reasearch, with the exception of several expressions ? these were mainly colloquial and slangy expressions, which are used almost exclusively in the spoken language. If we consider the sociological structure of the studied sample of respondents, we can say that the German loan-words are partially known to the older and old generation, mainly to the male respondents with advanced education (many of these respondents know the German language more or less and they are/or have been in contact with the inhabitants of German speaking countries). These lexical units are almost unknown to the younger generation, which shows that these German loan-words in contemporary French slowly disappear.