Práce teoreticky postihuje používání filmového média ve formě projekce ve vybraných transparentních činoherních inscenacích, jež s filmovým médiem pracují jako s inscenační složkou. Na základě analýzy intermediálních aspektů, s pomocí dostupných metodologických zdrojů, práce popisuje zapojení filmového média do inscenační struktury a jeho funkci jako významotvorného režijního prvku, společně se základními technologickými modely používání. Kromě primárního kontextového vymezení text dále na uvedených historických příkladech poukazuje na kontinuitu mezi průkopníky a vývojáři práce s filmovým médiem a současnou českou divadelní produkcí. Uvedené příklady dokládají používání filmové projekce jako jednoho ze současných trendů českého činoherního divadla napříč typologickému vymezení.This thesis theoretically desribes the use of a film medium in a form of a projection in selected transparent drama theater inscenations, which works with the medium as a component part. Leaning on an analysis of the intermedial aspects and the aid of the methodic sources available, this thesis describes the participation of the film medium in the structure of inscenation and its function as a semantic making component, together with the basic technologic models of use. Other than the primary connection, there are also examples from history mentioned on which the text refers to the continuity between the pioneers and the developers of work with film media and the contemporary czech theatre production. Presented examples illustrate the usage of the film projection as one of the trends of the present-day czech drama theater across typologic determination.