Práce se věnuje poslednímu románu Héctora Rojase Heraza, Celia se pudre. K jeho analýze a interpretaci využívá postmoderních teorií v dílech J. F. Lyotarda a M. Calinesca. S odkazem na práce M. Foucaoulta se snaží doložit důležitost kritiky moci a nachází styčné body pro interpretaci jazyka, času a místa s teorií heterogeneity J. Corneja Polara. Pro studium struktury práce vychází z rizomatického modelu G. Deleuze a F. Guattariho. Tato studie navazuje na předchozí bakalářskou práci, která uvedla literárně-kulturní kontext tvorby Rojase Heraza, a snaží se přispět k interpretaci poslední autorovy prózy s ohledem na její postmoderní znaky.The paper is dedicated to the last Héctor Rojas Herazo?s novel, Celia se pudre. To its analysis and interpretation the paper uses postmodern theories in the works of J. F. Lyotard and M. Calinescu. Attending to M. Foucault works, it tries to exemplify the power criticism?s importance, as well it finds common points for language, time and place interpretation in the J. Cornejo Polar?s theory of heterogeneity. The study of the structure starts from the rhizome?s model of G. Deleuze and F. Guattari. This paper builds on the previous bachelor thesis which introduced to literary and cultural context of Rojas Herazo?s work and tries to contribute to the author?s last prose interpretation considering its postmodern characters.