Úvod Folikulární lymfom představuje zástupce nehodgkinových lymfomů z B-buněk. FL byl tradičně považován za indolentní a typicky relabující onemocnění, současné poznatky však ukazují nejen na značnou interindividuální variabilitu klinického průběhu. Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit podrobně analyzovat léčebné výsledky a přežití populace pacientů s FL, kteří byli léčeni na Hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc mezi léty 1993 a 2010 a analyzovat výskyt a význam konvenčních i moderních prognostických faktorů. Výsledky: Analyzovali jsme léčebné výsledky a přežití populace 209 pacientů s FL, z nichž 107 byklo léčeno prognosticky stratifikovaným přístupem. Potvrdili jsme přínos rituximabu na prodloužení intervalu do progrese choroby a rovněž významný příznivý efekt udržovací léčby na prodloužení intervalu do progrese a celkového přežití. V rámci analýzy faktorů sdružených ve FLIPI byl jako signifikantní prediktivní faktor rozpoznán pouze věk nad 60 let. Skóre FLIPI jako takové signifikantně stratifikuje v celé populaci pouze mezi středním a vysokým rizikem a nízkým a vysokým rizikem nízká a střední kategorie rizika splývá. Analýza významu moderních serologických parametrů prokázala jejich potenciál v hodnocení prognózy. Hladina B2M, s-TK, sIL-2R stanovená při diagnóze predikuje (s výjimkou s-TK v případě PFS) jak celkové přežití, tak čas do progrese nemoci. Jako velmi perspektivní se jeví i stanovení hladiny sIL-2R. Analýza významu dosažení molekulární remise po první linii terapie ukazuje, že nemocní z ní významně profitují. Naproti tomu nedosažení CRm je spojeno nejen s vyšším rizikem relapsu lymfomu, ale i úmrtí. Polymorfismus Fc?RIIIA nemá v populaci léčené prognosticky stratifikovaným přístupem žádný dopad na výsledky léčby ani přežití nemocných. Závěr: Řada konvenčních prognostických faktorů (FLIPI) ztrácí v populaci moderně léčených pacientů svoji sílu. Naproti tomu některé serologické parametry a zejména stanovení molekulární remise jsou užitečnými pomocníky při hodnocení prognózy nemocných.Background: Follicular lymphoma (FL) represents a B-cell Non-Hodgkin lymphoma. FL was considered as a typical indolent lymphoma with relapsing disease course. Current data show, that clinical behavior is higly variable. The aim of the study was to analyze treatment results and outcome of the patients with FL, who were treated at Dept. of Hemato-oncology University Hospital in Olomouc between 1993-2010 and to analyze the incidence and clinical impact of conventional and modern prognostic factors in this population. Results: Analysis of data of 209 patients with FL was done, 107 of them recived risk-adapted chemotherapy. We confirmed an effect of addition of rituximab into front-line therapy on progression-free survival (PFS) and also improvement of PFS and overall survival (OS) in patients treated with subsequent maintenance immunotherapy. Analysis of convetional prognostic factors included in FLIPI score revealed only age above 60 as singnificant prognostic for OS. FLIPI score can stratify patiens into only 2 groups: with high risk disease and those with low+intermediate risk. Analysis of modern serologic paremeters shows their potential in prognosis assessment. Levels of beta-2-microglobulin, serum thymidin-kinase, soluble interleukin 2 predict both OS and PFS (with the exception of serum thymidin-kinase for PFS). Molecular remission after first line therpy was confirmed as a strong predictor of disease progression or death. On the other hand, Fc?RIIIA polymorhism have no infuence on treatment response or survival of patients treated with risk-adapted approach. Conclusion: Conventional prognostic factors (FLIPI) lose their predictive power in population treated with risk-adapted chemotherapy. However, new parameters such as levels of beta-2-microglobulin, serum thymidin-kinase, soluble interleukin 2 and molecullar remission assessment are still very helpful in predicting of outcome in patients treated in modern era.