Posláním diplomové práce je přiblížit evropský zatýkací rozkaz jako justiční rozhodnutí, které vydal některý stát pro to, aby jiný členský stát zatkl a předal hledanou osobu za účelem trestního stíhání, výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření. V práci autorka definuje mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, vymezuje rozdíly extradice s předáváním na základě Evropského zatýkacího rozkazu, poukazuje na problematické okruhy související s porušováním práv předávané osoby a charakterizuje proces implementace před českým ústavním soudem. Úmyslem je také poukázat na rozhodovací činnost soudů (Soudního dvora Evropské unie, českých soudů) a na změny, které se institutu svobody, bezpečnosti a práva po Lisabonské novele dotýkají.The mission of the thesis is to introduce a European arrest warrant as a judicial decision issued by a State to make another Member State arrest and surrender the sought after person for prosecution, imprisonment or protective measures. In the paper the author defines international judicial co-operation in criminal matters, defines the differences of extradition with the transmission under the European Arrest Warrant, points out the problematic areas related to violations of the surrendered person´s rights and characterizes the implementation process in the Czech constitutional court. The intention is also to point out the decision-making activities of courts (Court of Justice of the European Union, Czech courts) and the changes that are related to the Institute of freedom, security and justice after Lisbon amendment.