Diplomová práce se zabývá problematikou relativní neúčinnosti (odporovatelnosti) právních jednání v občanském právu. Tento institut slouží k nápravě důsledků jednání dlužníka, kterými ohrožuje či vůbec znemožňuje nucené uspokojení pohledávek svých věřitelů. Právní úprava se vedle občanského zákoníku nachází i v insolvenčním zákoně, který se použije v případě, že je dlužník v úpadku. K analýze tohoto institutu je proto vhodné zabývat se oběma právními předpisy. Cílem této práce však není podat podrobný výklad jednotlivých ustanovení, která odporovatelnost upravují, ale spíše najít společné rysy, které pomohou tento institut pochopit a tím usnadní jeho aplikaci. Tomu bude odpovídat i členění práce. Práce je členěná do kapitol a dalších dvou podkapitol. Na začátku se autorka zabývá historickým vývojem právní úpravy relativní neúčinnosti na území ČR. České právo tomuto institutu totiž přikládalo v různých fázích vývoje i různý význam. Současný občanský zákoník obsahuje pouze torzo právní úpravy účinné na našem území na konci 19. a na počátku 20. století. Autoři nového občanského zákoníku i insolvenčního zákona se netají tím, že vychází ze zákona č. 64/1931 Sb. z. a n. To pro studium "nového" odpůrčího práva znamená velkou výhodu, neboť je možné čerpat ze starší judikatury i literatury, jak činí i autorka. Obsahem třetí kapitoly je teleologický výklad institutu odporovatelnosti. Na ten navazuje kapitola o roli právních principů v odpůrčím právu. Zde autorka poukazuje především na střet principu právní jistoty s právem na ochranu vlastnictví. V následujících pasážích je věnována pozornost již samotným předpokladům relativní neúčinnosti. V páté kapitole jsou nejprve vymezeny dotčené subjekty a poté podrobně vysvětleny objektivní znaky skutkové podstaty odporovatelnosti. Těmto je věnována největší pozornost, neboť jejich pochopení není zcela jednoduché. Důvodem je také to, že v česká odborná literatura se komplexnímu výkladu základních otázek zcela vyhýbá. Autorka se proto z velké části opírá o závěry německých a rakouských autorů, kteří tomuto institutu věnují mnohem více pozornosti. Šestá kapitola se zabývá dodatečnými podmínkami relativní neúčinnosti, především existencí úmyslu dlužníka a jeho znalostí na straně nabyvatele. Obsahem je i relativní neúčinnost bezúplatných právních jednání a mrhání majetkem, jež jsou v občanském zákoníku nové. Poslední kapitola se věnuje podmínkám uplatnění relativní neúčinnosti a právním následkům.The diploma thesis deals with the relative ineffectiveness of legal actions in Civil Law. This institute serves to rectify the consequences of the debtor´s actions which threaten or even make impossible satisfaction of creditor´s debts. This institute is regularized by the Civil Code and the Insolvency Act, which is applied when a debtor is bankrupted. Therefore it is useful to use both acts to make analysis of this institute. The aim of the diploma thesis is not detailed interpretation of particular provisions that regulates the relative ineffectiveness, but the goal is to find common features that allow better understanding of this institute and make it's aplication easier. This will correspondent with the division of the thesis. The diploma thesis is divided into chapters and the other two sections. At the beginning the author describes the historical development of the relative ineffectiveness of legal actions in The Czech Republic. The importance of this institute was changed in the different phases of its development. The current Civil Code contains only a fragment of the legislativ that was effective in our region at the end of 19th and at the beginning of the 20th century. Authors of the new Civil Code and the Insolvency Act do not conceal the fact that these acts proceed from the act no. 64/1931. This makes a huge advantage for studying "new" relative ineffectiveness law, because it is possible to use earlier court decisions and literature. The third chapter contains a teleological interpretation of the relative ineffectiveness of legal actions. The next chapter summarize the role of legal principles in the relative ineffectiveness law. Here the author refers mainly to the conflict of the legal certainty principle and the right to protect property. The following chapters deal with the conditions of the relative ineffectiveness. In the fifth chapter there are the first defined affected subjects and then explained in detail the elements of subject matter of the relative ineffectiveness. The emphasis is put on these elements, because their understanding is not always clear. The reason is that the czech specialized literature avoids komplex interpreting of basic questions. Therefore the author based her thesis on conclusions of German and Austrian authors who pay more attention to this institute. The sixth chapter deals with additional conditions of the relative ineffectiveness, especially the existence of the debtors intention and his knowledge of the transferee side. The chapter contains the relative ineffectiveness of gratuitous legal actions as well as the wasting of the property that are newly regularized in the new Civil Code. The last chapter includes conditions of the application and the legal consequences of the relative ineffectiveness.