Ústředním tématem této historické studie je polský animovaný film v letech 1990 až 2010. Základním východiskem práce je pojem ?polská škola animace?, kterým je souhrnně označována polská animovaná tvorba konce padesátých a šedesátých let. Klíčovou hypotézu pak představuje otázka, zda současná tvorba nějakým způsobem navazuje na tradici ?polské školy? a nebo zda naplňuje jiné globální vzorce animace. Metodologie postupu práce se opírá o neoformalistické teorie a využívá i klasickou komparatistickou metodu. Význam pojmu ?polská škola animace? vysvětluje první část práce, a to jak na základě její charakteristiky, tak i osvětlením politicko-produkčního 101 kontextu. Zbylá část práce se věnuje vývoji a tendencím polské animace daného období a všímá si rovněž podmínek ve sféře produkce, distribuce či edukace. Analýzou děl jednotlivých tvůrčích osobností se pak snaží vystihnout její bazální charakteristiku a tu srovnávána s tvorbou předchozích let. Výslednou konkluzí je konstatování, že ačkoli vykazuje současná polská animovaná tvorba některé rysy ?polské animované školy?, nelze ji pro její různorodost přiřadit jednotné označení.The main theme of this historical study is Polish animated film between the years 1990 and 2010. The fundamental base of this work is the term ?Polish school of animation?, which is an overall label for Polish animated production of the late fifties and sixties. The crucial hypothesis is then constituted of a question, whether the contemporary production anyhow follows in the tradition of the ?Polish school? or whether it fulfils other global patterns of animation. The methodology of the thesis is grounded on neoformalist theories and uses also classic comparative method. The first part of the thesis clarifies the meaning of the conception ?Polish school of animation?; not only by its characterization, but also by illuminating the political-production context. The rest of the thesis engages in the development and tendencies of the Polish animation in the given period and also factors in various circumstances in the scope of production, distribution or education. Via the analysis of works of individual creative personalities, the work tries to give a true picture of its basal characteristic and this it compares with the production of previous years. The resulting conclusion is the following statement; although the contemporary Polish animated production does show some features of ?Polish school of animation?, because of its miscellaneousness, it is not possible to assign it a unified appellation.