Tématem diplomové práce je problematika vzniku nové slovenské státnosti, ústavního vývoje a formování institutu prezidenta ČR a SR. První část obsahuje teoretická východiska k vývoji slovenské ústavnosti. Ústavní vývoj Slovenské republiky je hodnocen od roku 1989 do současnosti, stejně jako vývoj moci výkonné. V návaznosti je zde aplikováno porovnání s Českou republikou. Druhé kapitola se snaží podat ucelený výklad o institutu prezidenta od vzniku Československé republiky v roce 1918 až po současnost. Důraz je hlavně kladen na historicko - ústavní vývoj hlavy státu na slovenském území. Pozornost je dále v práci věnována také institutu prezidenta SR a prezidenta ČR de lege lata, které vycházejí z ústav jednotlivých zemí i souvisejících ústavních zákonů a dalších právních předpisů. Závěrečná kapitola shrnuje dosažená fakta a nastíňuje úvahy de lege ferenda v rámci dalšího ústavního vývoje české i slovenské státnosti. S ohledem na aktuální českou ústavní pozici prezidenta se práce zaměřuje i na možnost zavedení přímé volby prezidenta s nutností změn v jednotlivých ústavních zákonech a snaží se nastínit klady a zápory tohoto předpokládaného vývoje.The issues of establishing the new Slovak statehood, constitutional development and forming the institute of the president of the Czech Republic and the president of the Slovak Republic are the dissertation themes. The first part includes the theoretical premises for the Slovak constitutionality development. The Slovak Republic's constitutionality development is analysed from the year 1989 up to now, as well as development of the executive powers. Comparison with the Czech Republic is applied here in the context. The chapter two strives to provide an integral explanation of the institute of a president since establishing the Czechoslovak Republic in 1918 up to now. Emphasis is put in particular on the historical and constitutional development of the head of the state in the Slovak territory. Attention is also paid to the institute of the SR president and the CR president de lege lata, based on constitutions of the respective countries as well as on the related constitutional laws and other legal regulations. The final chapter summarises the collected facts and outlines the de lege ferenda considerations within further constitutional development of the Czech and Slovak statehood. With regard to the existing constitutional position of the Czech president, the dissertation also focuses on the possibility of introduction of direct election of president, with the necessary changes in the individual constitutional laws, trying to outline the pros and cons of such expected development.